Koncentráky
Sedmdesát let po válce se Polsko bojí o své dobré jméno
04.05.2015 22:30
Hovoří-li se v zahraničních médiích o "polských koncentračních táborech", je předem jasné, že budou následovat ostré protesty polských diplomatů, svazů veteránů i Spolku na obranu dobrého jména Polska. Několik polských soudů kvůli tomu nyní projednává žaloby proti německým nakladatelstvím a televizním stanicím.
Vysvětlení, že se nejedná o pokus falšovat dějiny, ale jen o mylnou zkratku, žalující stranu většinou neuspokojí. Jim jde o princip, o čest národa. Obávají se totiž, že bude-li se příliš často hovořit o "polských" táborech, mohla by si mladá generace, která sedmdesát let staré události nezažila, vytvořit mylný historický obraz.
Za druhé světové války neexistovalo v Polsku nic podobného vichystickému režimu, neexistovala organizovaná forma kolaborace s německými okupanty jako ve Francii. Namísto toho bojovali Poláci od prvního do posledního dne války s nacistickým Německem - v řadách spojeneckých vojsk i v odboji ve vlastní zemi. Se zbraní v ruce i civilním odporem, který byl v Evropě ojedinělý. Poláci neměli jen podzemní tisk, ale i soudy, které si vyřizovaly účty se špicly a kolaboranty, či střední a vysoké školství, které šířilo vzdělanost v zemi, jejíž obyvatele chtěli nacisti jako "podlidi" trpět jen v pozici nevzdělaných otroků.
Odbojáři byli první, kdo informovali spojence o organizovaném masovém vraždění polských a evropských Židů. V Polsku, které mělo před válkou největší židovskou diasporu v Evropě, vznikly také největší německé vyhlazovací tábory: Osvětim, Majdanek, Sobibor, Belzec, Treblinka a Chelmno.
Spory o použití přívlastku polský před označením nacistických táborů občas přerostou i v diplomatické aféry, do nichž se zapojují i členové vlády či prezident Bronislaw Komorowski. Když americký prezident Barack Obama před třemi lety hovořil o "polských táborech smrti", reagovalo Polsko rozhořčeně. Šéf FBI James Comey vyvolal nedávno bouři nevole, když ve své řeči ve washingtonském muzeu holokaustu mluvil o "vrazích z Německa a jejich komplicích z Polska, Maďarska a tolika jiných zemích".
"Čekáme na uvedení na pravou míru," napsal na Twitteru předseda polského parlamentu a někdejší ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a připojil i krátkou lekci dějepisu: "Polsko bylo první, které bojovalo proti Hitlerovi, a naši zástupci žebrali v USA o pomoc se zastavením holokaustu." Podle konzervativního polského europoslance Zdzislawa Krasnodembského byl Comeyův výrok dokonce důsledkem "německé historické politiky". Německo prý v posledních letech vyzdvihuje roli svých obětí, a mizí tak z povědomí jako národ pachatelů.
Comey se za svou formulaci omluvil. Sotva však vyprchalo pobouření nad jeho výroky, objevila se v deníku polských emigrantů v USA zmínka o karetní hře Apples, která obsahovala vědomostní otázku týkající se "nacistického Polska". O slavném filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam hovořila jako o "pravdivém příběhu katolického podnikatele, který zachránil 1000 Židů z nacistického Polska". Ministr zahraničí Grzegorz Schetyna požadoval stažení hry z oběhu. Výrobce se následně omluvil.
Schetyna nicméně považuje za nutné, aby Polsko v podobných případech v budoucnu postupovalo mnohem tvrději a obhajovalo historickou pravdu. Ve středu v polském rozhlase také uvedl, že se jeho úřad chce podílet na mezinárodní propagaci nového filmu Slawomira Grünberga s názvem Jan Karski a síla lidskosti.
"Je to v našem národním zájmu, neváhám použít tato slova," uvedl Schetyna. Jan Karski byl kurýrem polské exilové vlády a v roce 1943 jako první informoval spojence o genocidě páchané nacisty v obsazeném Polsku. "Je to velká výzva, ale víme, jak je důležité, ukazovat pravou historii těžkých časů druhé světové války," uvedl ministr.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.