Za vzestup pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) může kancléřka Angela Merkelová a její migrační politika. V rozhovoru s deníkem Welt am Sonntag to řekl bavorský premiér Horst Seehofer. Kritiku si předsedkyně německé vlády od Seehofera vysloužila i kvůli dohodě s Tureckem.
"AfD s těmito výsledky (v průzkumech preferencí) je produktem posledních měsíců," řekl Seehofer. V polovině loňského roku se AfD v průzkumech veřejného mínění pohybovala pod hranicí pěti procent potřebných pro vstup do Spolkového sněmu. Nejnovější páteční anketa jí ale přisuzuje už 13 procent a ve východní části Německa se její preference pohybují dokonce kolem 20 procent.
"Důvody tkví v chybné přistěhovalecké politice spolkové vlády v září loňského roku a dalším postupu v této věci," řekl bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU), kterou ve spolkové vládě v Berlíně zastupují tři ministři.
Anketa:
Myslíte si, že Angela Merkelová bude v červenci 2016 ještě německou kancléřkou?
Kancléřka Merkelová se loni v září rozhodla otevřít hranice pro uprchlíky, kteří na své cestě z Blízkého východu po takzvané balkánské stezce uvázli v Maďarsku. Rozhodnutí narazilo na odpor v konzervativním křídle její vlastní strany i v sesterské Seehoferově CSU.
Kriticky vidí bavorský premiér také dohodu, kterou Evropská unie v březnu za výrazného přispění kancléřky Merkelové uzavřela s Tureckem. "Nejsme proti rozhovorům s Tureckem, ale myslím, že je nebezpečné, abychom se stali na Ankaře závislí," uvedl. Dohoda umožňuje za určitých podmínek vracet migranty přicházející z Turecka do Řecka.
Bavorský premiér kvůli migrační politice vlády před časem dokonce pohrozil, že CSU kampaň před parlamentními volbami, které se budou konat příští rok v září, povede nezávisle na kancléřčině Křesťanskodemokratické unii (CDU).
Bavorští konzervativci se obávají, že by mohli ztratit voliče ve prospěch AfD, a přijít tak o dominantní postavení v bavorské politice, které si drží od konce druhé světové války. "Musíme teď hovořit jasně a brát vážně obavy lidí. Pak budeme moci skoncovat se strašákem AfD," uvedl Seehofer.
Alternativa pro Německo výrazně uspěla v březnových volbách do sněmů tří spolkových zemí, které byly všeobecně vnímány jako referendum o azylové politice spolkové vlády. V Bádensku-Württembersku získala 15,1 procenta a v Porýní-Falci 12,6 procenta hlasů. V Sasku-Anhaltsku ve východní části Německa jí podporu vyslovilo dokonce 24,3 procenta voličů, takže se AfD stala druhou nejsilnější stranou v tamním zemském sněmu.
Před volbami do spolkového sněmu v září 2017 se budou v Německu konat ještě patery zemské volby, mimo jiné v Berlíně či nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku.
