Členské státy jako Polsko či Česká republika, které se nechtějí podílet na přijímání běženců, by měly od Evropské unie dostávat méně peněz ze solidárních rozvojových fondů. Prohlásil to nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny, tedy předseda jednání ministrů financí zemí platících eurem Jeroen Dijsselbloem.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
Podobný názor nedávno sdělil například německý vicekancléř a šéf vládní sociální demokracie Sigmar Gabriel, naopak kancléřka Angela Merkelová takový postup odmítla. Mluvčí Evropské komise zároveň už dříve upozornil, že k takovému opatření chybí právní rámec.
Dijsselbloem svůj postoj vyslovil v reakci na volební vítězství konzervativní euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS) v Polsku, která se v předvolební kampani proti přijímání běženců ostře vymezovala. Šéf euroskupiny řekl, že od zemí jako Polsko, které dostávají miliardové unijní dotace, se očekávají také protislužby.
"V opačném případě bychom možná měli část rozpočtu EU, který přes fondy proudí například do Polska, Česka a Maďarska, použít v Turecku k zaopatření žadatelů o azyl," citovala Dijsselbloema nizozemská agentura ANP.
Státy unie přes odpor České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků čekajících v Itálii a Řecku mezi ostatní země EU. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dojednalo na jaře, se tak plán týká 160 tisíc běženců. Představitelé EU by se také rádi dohodli na trvalém systému pro přerozdělování žadatelů o azyl, proti čemuž Česko rovněž vystupuje.
