Arméni mají zkušenost s genocidou, stali se terčem útoků a jako ostrov křesťanů si mnoho vytrpěli, řekl šéf slovenské sněmovny Andrej Danko po schůzce s arménským kolegou Arem Bablojanem. Turecko sto let starý masakr v Osmanské říší za genocidu odmítá a kritizuje země, které vyvražďování Arménů označily genocidou.
"Netajím se tím, že jsem z těch lidí na Slovensku, kteří mají obrovskou úctu a respekt k hodnotám křesťanství, ale zejména k utrpení, které zažili někteří lidé bojující proti islamizaci. Právě Arméni, jako ostrov křesťanů, si mnoho vytrpěli. Miliony Arménů byly terčem útoků, utrpení a bídy," řekl Danko. Položil si také řečnickou otázku, že "kdo jiný než Arméni mají zkušenosti s genocidou".
Podle Danka, který je také předsedou nacionalistické Slovenské národní strany, se i nynějšího Slovenska v minulosti dotkla rozpínavost Osmanské říše. "V naší literatuře i v našich dějinách naši předkové popisovali utrpení našeho národa. Možná i proto naši lidé chápou pozici Arménů," uvedl Danko.
Předseda slovenského parlamentu vyjádřil hrdost nad tím, že sněmovna již před lety odsoudila vyvražďování Arménů. "Jsem velmi rád, že Evropská unie a všechny vyspělé státy se přidaly k odsouzení arménské genocidy a že vyzvaly Turecko, aby se vyrovnalo se svou historii," řekl.
Slovenská sněmovna v roce 2004 přijala rezoluci, v níž označila genocidu Arménů za zločin proti lidskosti. Evropský parlament zase před třemi lety schválil usnesení, že turecké uznání genocidy Arménů by otevřelo cestu ke skutečnému usmíření.
Bablojan řekl, že část arménského národa v počtu 1,5 milionu lidí byla v roce 1915 zmasakrována při genocidě. Spolu s Dankem v Bratislavě také položil věnce k památníku obětem arménské genocidy.
Turecko označení masakru za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Ankary nešlo o záměrnou akci Osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci.
