Sporná rozhodnutí a výroky ohledně Libye by mohly stát křeslo německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, s nímž podle tisku roste nespokojenost v řadách jeho Svobodné demokratické strany (FDP). Westerwelle úvahy o možném odstoupení odmítl a oficiálně za ním liberálové stojí i nadále. Jejich předseda a ministr hospodářství Philipp Rösler nicméně Westerwelleho pozici zpochybnil prohlášením, že bude v úřadě, jen pokud se osvědčí, a po jeho rezignaci vedle opozice volají také někteří členové FDP.
Německo se k překvapení západních spojenců v březnu zdrželo při hlasování v Radě bezpečnosti OSN o rezoluci, která povolila mezinárodní vojenskou operaci na ochranu civilistů před útoky ozbrojených sil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Německou delegaci tehdy vedl právě Westerwelle a Berlín si za svůj postup vysloužil značnou kritiku doma i v zahraničí.
Poté co se libyjským povstalcům za podpory leteckých útoků NATO podařilo dobýt metropoli Tripolis a ovládnout většinu země, označil Westerwelle za jeden z rozhodujících momentů pro úspěch rebelů uvalení mezinárodních sankcí na libyjský režim - nikoli vojenský zásah Severoatlantické aliance.
"My Němci jsme se na válce v Libyi nepodíleli vlastními vojenskými jednotkami a toto rozhodnutí bylo správné; vsadili jsme na mezinárodní izolování a především na politické a hospodářské sankce. A tato sankční politika byla očividně úspěšná, neboť Kaddáfího režim nejen izolovala, ale odřízla ho i od zásobování," řekl Westerwelle.
Tento "nedostatek respektu" však velmi rozhořčil Röslera, který se od vyjádření svého předchůdce ve stranické funkci distancoval a naopak vzdal hold členům mezinárodní koalice za jejich příspěvek k pádu Kaddáfího. Na Westerwelleho následně podle médií opakovaně naléhal, aby vydal prohlášení v podobném duchu, což šéf diplomacie učinil v neděli příspěvkem pro list Welt am Sonntag.
"Jsme rádi, že se Libyi i za pomoci mezinárodního vojenského nasazení podařilo svrhnout Kaddáfího režim," uvedl v něm ministr a podle nedělníku si tím alespoň prozatím zachránil vládní křeslo. Stranické špičky totiž vzápětí oznámily, že tím považují personální debaty o vedení ministerstva zahraničí za ukončené a Westerwelle povede německou diplomacii i nadále.
Sám ministr prostřednictvím svého mluvčího prohlásil, že považuje diskuse o odchodu z funkce za smyšlené.
Předvolební taktiky
Pozorovatelé však soudí, že uklidnění situace může být jen dočasné a patrně souvisí s nadcházejícími zemskými volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Další nezdar stále méně populární FDP by mohl podle nich vyvolat nové vnitrostranické spory, které by nejspíš zasáhly i Westerwelleho, jenž letos musel přepustit vedení liberálů Röslerovi.
Mezi oběma politiky panuje podle tisku velké napětí, což dokládá Röslerovo vyjádření pro deník Rheinische Post, že všichni zástupci FDP budou ve vládě, "jen pokud se osvědčí, a to platí i pro ministra zahraničí".
Už předtím Westerwelleho k odstoupení vyzval bývalý ministr vnitra za FDP Gerhart Baum nebo někdejší zemský ministr hospodářství Porýní-Falce za stejnou stranu Hans-Artur Bauckhage. Dnes se k nim přidali opoziční Zelení, podle nichž je Westerwelle nezpůsobilý vést svůj úřad. Dřívější šéf německé diplomacie za Zelené Joschka Fischer v magazínu Der Spiegel označil německou politiku v otázce Libye za "jeden velký debakl, možná vůbec největší zahraničněpolitický debakl od vzniku Spolkové republiky".
Jako o možných nástupcích Westerwelleho v čele ministerstva zahraničí se v FDP podle tisku mluví o jeho náměstkovi Werneru Hoyerovi nebo o současném ministru rozvoje Dirku Niebelovi.
