Bosna je do velké míry nefunkční a potýká se s příliš mnoha problémy, než aby požádala o členství v Evropské unii. Svou žádost o přijetí do jejích řad, kterou chce vznést v letošním roce, by měla zrušit, prohlásil v dnešním interview pro agenturu Reuters dosavadní vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině Miroslav Lajčák.
Lajčák byl v pondělí jmenován novým ministrem zahraničí Slovenské republiky. České předsednictví EU mu v této souvislosti poděkovalo za jeho působení ve funkci zvláštního představitele unie a vysokého představitele v Bosně a Hercegovině.
Vyslovilo mu rovněž uznání za vše, co učinil pro to, aby tato balkánská země pokročila v procesu stabilizace a přidružení k unii. Lajčák v pátek oznámil, že kvůli jmenování do čela slovenské diplomacie ze zmíněných funkcí odstoupí.
"Jsou naprosto nesoustředění na svůj díl odpovědnosti v tomto procesu, na to, co by měli dělat," prohlásil Lajčák o Bosně. "Neměli by žádat (o přijetí do unie). Nejsou na to připraveni, protože nepostupují tak, jak by měli," dodal.
Všechny balkánské země si vytyčily členství v EU za prioritu. Z bývalých jugoslávských republik Slovinsko už členem unie je a Chorvatsko v tomto procesu značně pokročilo. Ostatní za nimi značně zaostávají.
Černá Hora o začlenění do EU požádala v prosinci a má se za to, že Srbsko a Albánie o něj požádají letos. Vedení Bosny se dalo slyšet, že hodlá následovat jejich příkladu a v roce 2009 rovněž požádat o členství.
Multietnická Bosna, kde za války v letech 1992-1995 zahynulo 100 tisíc lidí, je však na rozdíl od těchto zemí považována za natolik nestabilní, že by měla být nadále pod mezinárodním dohledem, přičemž vysoký představitel je zmocněn sesazovat z úřadu místní oficiální činitele či změnit zákony porušující mírovou dohodu z roku 1995.
Mezinárodní společenství mělo v plánu uzavřít úřad vysokého představitele v roce 2007, prodloužilo však jeho mandát kvůli sílícímu napětí mezi srbskou a muslimsko-chorvatskou částí země.
Rada pro dodržování míru v Bosně, dohlížející na mírový proces v této balkánské zemi, v březnu rozhodne, zda prodlouží mandát úřadu vysokého představitele. Lajčák v této souvislosti prohlásil, že bude-li zde světové společenství i nadále hrát přímou roli, musí v budoucnu zaujmout důraznější postoj.
"Říkáme-li, že Bosna a Hercegovina není připravena fungovat jako politicky stabilní a ekonomicky soběstačná země... znamená to, že musíme zasáhnout," řekl agentuře Reuters.
"Pokud však s touto zemí zacházíme jako s protektorátem, pak musíme použít těchto nástrojů k ovlivňování politických nástrojů v této zemi," pokračoval. "Jakás takás alternativa spícího protektorátu nefunguje."
Regionální experti se obávají, že by horšící se politická nestabilita v Bosně - nebo podle nejhoršího scénáře obnovení násilí - mohly zpomalit proces přidružení celého regionu k EU.
Foto: AP a Reuters
