Předsedkyně sdružení Srebrenické matky Munira Subašičová by byla spokojena s rozsudkem nad bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem, pokud by byl odsouzen za genocidu také v jiných obcích. Napsal to list Dnevni avaz. Verdikt podle Subašičové umožní jejímu sdružení žalovat Srbsko a bosenskou Republiku srbskou (RS).
"Byla bych ráda, kdyby byl odsouzen za genocidu i v jiných obcích. Kam přišel, tam se objevila genocida. Soud a okolnosti byly podobné jako u Radovana Karadžiče, s tím rozdílem, že on dostal 40 let za mřížemi a Mladić doživotí," řekla Subašičová. "Doufám, že se dožije rozsudku z druhé instance a že Bůh zajistí, aby se mu každou noc zdálo o mrtvých nevinných dětech," dodala.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu nepravomocně odsoudil Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995, včetně genocidy. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících bývalého generála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8 tisíc zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců. Ve druhém bodě, který se týkal genocidy v dalších bosenských obcích, byl ale viny zproštěn.
Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.
