Špatné kroky
Separatisté volby nevyhrají, Katalánci chtějí klid, míní Češka v Barceloně
01.11.2017 09:10
Mnozí Katalánci těžko ponesou, že správu jejich autonomního regionu nedávno převzal Madrid a zřejmě se to projeví i v tamních prosincových volbách. Podle spisovatelky a překladatelky Moniky Zgustové, která žije v Barceloně, tyto volby nejspíš nevyhrají separatisté, protože lidé budou volit klid a jistotu.
"Zásadní chybou katalánské vlády bylo, že dopustila konání referenda za neregulérních podmínek," uvedla Zgustová. "Kdyby býval vyhlásil hned po referendu předčasné volby, mohl klidně i vyhrát a mohl se mírovým způsobem snažit dál o dialog, který by třeba s jinou španělskou vládou byl možný," řekla překladatelka na adresu bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Ten po referendu 1. října otálel s dalšími kroky, což před několika dny vedlo k tomu, že katalánští poslanci schválili rezoluci o nezávislosti a Madrid následně převzal přímou správu nad Katalánskem.
"Puigdemont udělal podle mě několik chyb. První, když vyzval lidi, aby šli volit do referenda, které nebylo regulérní. Bylo jasné, že tam bude nějakým způsobem fungovat policie," uvedla překladatelka českých literární děl do katalánštiny a španělštiny Zgustová. Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou a do Katalánska poslal španělskou policii, která zabavovala volební lístky i urny. Řada volebních místností zůstala v den konání referenda zavřena.
Podle Zgustové se právě tyto nestandardní podmínky projevily na účasti u hlasování. "Já jsem také volit nešla, protože Španělsko opakovaně říkalo, že to je nelegální, že to nebude mít žádný význam," uvedla spisovatelka Zgustová, která má české i španělské občanství. Podle ní i proto třeba nevolila velká část obyvatelstva, která chtěla říct 'ne'. V referendu se pro odtržení od Španělska vyslovilo 92 procent hlasujících, ale účast činila jen 43 procent.
Kdyby bylo referendum závazné a legální, výsledek by byl jiný, domnívá se Zgustová. Podle ní by se mnozí třeba i zalekli odtržení od Španělska, a pro nezávislost by tak hlasovala spíš méně než polovina. Konání referenda ale zatím španělská ústava neumožňuje.
Podle různých průzkumů je katalánská společnost ohledně nezávislosti rozdělena zhruba půl na půl. To si myslí i Zgustová, podle níž si odtržení od Španělska přeje pouze necelá polovina Katalánců a pro nezávislost je spíše venkov. "Ve městech je více lidí, kteří jsou pro soužití a dialog s Madridem," uvedla spisovatelka.
Proces nezávislosti se podle ní vyhrotil i kvůli ekonomické krizi a vysoké nezaměstnanosti. V roce 2015, kdy v regionálních volbách v Katalánsku vyhráli separatisté, činila nezaměstnanost v této autonomní oblasti Španělska zhruba 18 procent. Tento region je přitom vedle Baskicka nejbohatší ve Španělsku.
Sama Zgustová by nejraději viděla Španělsko jako federaci, čehož je ale podle ní za této lidovecké vlády naprosto nemyslitelné dosáhnout. "Katalánsko by mohlo existovat jako nezávislá země, ale kdyby něco takového chtělo někdy podniknout, tak je třeba se o tom domluvit s Madridem," uvedla Zgustová. Takto "na vlastní pěst" to podle ní není správné ani vůči Kataláncům, ani vůči Španělsku. "Není to prostě fair-play," uzavřela.
Monika Zgustová se narodila v roce 1957 v Praze, jako šestnáctiletá emigrovala s rodiči do USA a od 80. let žije v Katalánsku. Proslula jako překladatelka děl českých autorů do španělštiny a katalánštiny, mimo jiné Jaroslava Haška, Václava Havla, Milana Kundery či Bohumila Hrabala. Je také autorkou Hrabalova životopisu a v těchto dnech jí v České republice vyšla kniha o spisovateli Vladimiru Nabokovovi Revolver v kabelce. Ve Španělsku letos vydala knihu o ženách, které prošly gulagy (sovětskými internačními tábory) Vestidas para un baile en la nieve (Oblečené k tanci na sněhu).
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.