Dokument o katastrofe
Seriál Černobyl vyvolal v Litvě zájem turistů i zlé vzpomínky

Úspěšná televizní minisérie Černobyl o katastrofě jaderné elektrárny učinila z natáčecích prostor v Litvě netradiční turistickou atrakci. Zároveň vyvolala bolestné vzpomínky těch Litevců, kteří byli nuceni podílet se na odklízení radioaktivních trosek, napsala agentura Reuters.

Sovětské vedení v kritických měsících po havárii poslalo do Černobylu odhadem 7000 Litevců, hodně z nich proti jejich vůli. Zařadili se mezi ostatní odklízeče pocházejících z celého Sovětského svazu. Mnoho z nich v důsledku toho nyní trpí nemocemi a zdravotními problémy.

Dnes jednašedesátiletý Kestutis Kazlauskas byl tehdy 28letý odvedenec, který v táboře 30 kilometrů od Černobylu strávil 105 dní. Pomáhal budovat hráz, která měla odfiltrovat radiaci z řeky.

"Cítili jsme se, jako kdybychom šli do války," řekl. "Šli jsme tam zemřít a byli jsme téměř překvapení, že jsme se vrátili naživu."

Podle nasazených odklízečů jsou seriál a jeho pozitivní přijetí ze strany kritiků bolestnou připomínkou, jak málo pozornosti sovětské úřady i pozdější litevské vlády pracovníkům působícím v radioaktivní oblasti věnovali.

Ti lidé dostali vadné měřiče radiace, které měly sledovat jejich vystavení ozáření, řekl Kazlauskas. Mnoho z nich kvůli stresu pilo místní samohonku, navzdory informacím, že byla vyrobena ze zamořené vody. "Okamžitě jsem měl problémy se štítnou žlázou, krevním tlakem a vypadáváním zubů," potvrdil.

Kazlauskas založil organizaci bývalých odklízečů, aby lobbovala u úřadů za větší podporu, například předčasný odchod do důchodu. Vláda jim sice poskytuje určité úlevy, ovšem pouze pokud dokážou prokázat, že jejich nemoc souvisí s pobytem v Černobylu. To je však téměř nemožné.

Hasil plameny 

Třiašedesátiletý Algirdas Šimenas ve dnech bezprostředně po havárii mnohokrát přelétal ve vrtulníku nad kouřícím reaktorem a pokoušel se hasit plameny.

"Daří se mi dobře, ale nemyslím, že je spravedlivé, jak se přistupuje k ostatním," řekl. Od generálního tajemníka (ÚV KSSS) Michaila Gorbačova obdržel ručně psaný dopis vyjadřující uznání, kvůli problémům se srdcem spojeným s ozářením už však nikdy nemohl pilotovat vrtulník nebo letadlo.

Minisérie nominovaná na 19 cen Emmy zobrazuje dění bezprostředně po havárii: rozsáhlou úklidovou operaci i vyšetřování katastrofy, kterou způsobil chybně provedený bezpečnostní test v černobylského reaktoru. Jeho výbuch roznesl radioaktivní spad po většině Evropy.

Skupiny zahraničních návštěvníků si nyní mohou projít místa natáčení, zejména pak litevskou jadernou elektrárnu Ignalina. Předtím, než byla před deseti lety vyřazena z provozu, v ní fungoval stejný typ reaktorů jako v Černobylu. Měla i stejný velín.

Jádro v elektrárně zůstává silně radioaktivní a spočívá sedm metrů pod ochrannou vrstvou, po níž dnes chodí turisté.

"Když jsme se procházeli po jaderném reaktoru, (průvodkyně) vysvětlovala, na čem jsme vlastně stáli. Měl jsem trochu nepříjemný pocit," řekl 32letý britských turista Tom Slaytor, oblečený do bílé kombinézy, vysokých bot a modré bezpečnostní helmy.

Na konci prohlídky projde každý kontrolou radiace.

Po odvysílání seriálu jsou prohlídky rezervovány až do ledna 2020, a to i přesto, že bývalá elektrárna kvůli vysoké poptávce zdvojnásobila kapacitu pro exkurze.

Prohlídky se provádějí také ve Fabijoniskesu. V této čtvrti litevského hlavního města Vilniusu se natáčely scény z města Pripjati, kde bydleli zaměstnanci černobylské elektrárny a které se později stalo zakázanou zónou.