Summit v Bruselu
Síly NATO zůstanou na východní křídle nejméně do 2022

Jednotky Severoatlantické aliance zůstanou přítomny na východním křídle NATO přinejmenším do roku 2022. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda po aliančním summitu v Bruselu. Podle ministra obrany Antoniho Macierewicze alianční jednotky v Polsku zůstanou, dokud bezpečnost země bude ohrožovat hrozba z Ruska.

"V tuto chvíli se spíše mluví o roce 2022," odpověděl Duda na dotaz ohledně setrvání aliančních sil v Polsku. "Všichni vidí, že tato aktivita NATO je nutná, protože situace v oblasti bezpečnosti se mění," zdůraznil.

Čtyři alianční prapory a americká tanková brigáda byly v Polsku, Pobaltí a Rumunsku rozmístěny v reakci na ruskou anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny.

Na summitu podle Dudy nikdo nezpochybňoval princip kolektivní obrany. "Nezazněl ani jeden hlas, který by žádal, abychom se přestali vzájemně podporovat, anebo na stažení vojsk, které dorazily do Pobaltí, Polska a Rumunska," řekl.

Poláci podle prezidenta mohli mít na summitu hrdě vztyčenou hlavu, protože plní závazek vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Varšava se také chystá zvýšit své obranné výdaje na 2,2 procenta HDP do roku 2020 a 2,5 procenta HDP do roku 2030.

Polsko během summitu vyjádřilo připravenost zvětšit svou účast v boji proti terorismu, včetně přítomnosti v Iráku, například při opravách výzbroje irácké armády, a na Blízkém východě. Ale k žádným konkrétním ujednáním podle prezidenta nedošlo.

Před summitem se v médiích spekulovalo i o případném zapojení polských stíhaček F-16 do náletů proti bojovníkům teroristické organizace Islámský stát.