Ne-závislost
Skoti hlasují. EU má nervy k prasknutí a obává se důsledků

Se zatajeným dechem čeká Evropa a Británie na výsledek dnešního referenda o skotské nezávislosti, které podle průzkumů slibuje těsný výsledek. Pokud zvítězí zastánci odtržení, bude to znamenat přinejmenším dočasně politickou a ekonomickou nejistotou pro Skotsko, zbytek Británie a Evropskou unii, stejně jako povzbuzení pro separatistická hnutí jinde v Evropě. Převáží-li unionisté, Skotsko by i tak mělo získat nové pravomoci.

Referendum je tématem číslo jedna pro ranní britský tisk, který v úvodnících označuje dnešek za "den pravdy". Podle deníku The Times může být "rozklad Spojeného království okamžitý".

Podle listu The Guardian "4,285.323 skotských voličů má 15 hodin na to, aby rozhodli o osudu své země".

Deník Daily Mirror vyzývá Skoty, aby "nenechali slunce zapadnout nad 307 lety společných dějin". Volte "ne" a zachovejte Británii skutečně velkou, vzkazuje list do Skotska.

Komentáře očekávají rekordní účast, předpovědi se pohybují až kolem hranice 80 procent. Otevřeno je 2600 hlasovacích místností, urny z odlehlých skotských ostrovů budou svážet vrtulníky.

Rozsáhlou samosprávu přinesly Skotům už reformy z konce 90. let. Ani to však nezabránilo vzestupu Skotské národní strany (SNP) Alexe Salmonda, který patří k nejschopnějším politikům na Britských ostrovech, a jeho snahám o úplnou samostatnost.

Asi 4,2 milionu skotských voličů tak bodpovídá na otázku Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?

Pokud odpoví ano, rozdělí se 307 let trvající svazek Anglie a Skotska. Neskončí však hned, ale budou mu předcházet komplikovaná jednání o citlivých záležitostech, jako je otázka společné libry, rozdělení britského dluhu, ropa v Severním moři či budoucnost základen britských jaderných ponorek, které jsou ve Skotsku.

SNP předpokládá, že fakticky by Skotsko mělo být samostatné - byť v čele s britskou královnou - až 24. března 2016.

Vítězství samostatnosti by ohrozilo pozici konzervativního premiéra Davida Camerona a již nyní se mluví o tom, že by mohl být přinucen k demisi. Není jasné, co by bylo s britským parlamentem po volbách plánovaných na květen 2015, protože už o rok později by Skotsko bylo samostatné.

Doplatili by na to i opoziční labouristé, kteří mají ve Skotsku relativně silnou pozici a podle průzkumů by s poslanci zvolenými ve Skotsku měli získat většinu v budoucím parlamentu v londýnském Westminsteru. Bez nich by však nejspíš volby nevyhráli, protože v Anglii převládají konzervativci.

Zvýšila by se tak i pravděpodobnost, že příští londýnská vláda bude opět konzervativní a že tedy bude v roce 2017 vyhlášeno referendum o setrvání Británie v EU, jak to slibuje Cameron.
Na výsledek čtvrtečního referenda ale čekají například i belgické Flandry či Španělsko, kde stále sílí hnutí za samostatnost Katalánska.

SNP předpokládá, že Skotsko by se stalo bez problémů novým státem EU. To by však muselo schválit všech 28 stávajících členů a právě souhlas Španělska, obávajícího se svých separatistů, by automatický být nemusel. Stejně tak by pro Skotsko nemusely platit výjimky, které si vyjednala Británie, například možnost nepřijmout euro či zachovat si "slevu" v příspěvku do unijního rozpočtu.

A skotské členství se nezačne schvalovat dřív, než Skotsko a zbytek Británie plně dojednají podmínky "rozvodu".

Skotsko by také muselo znovu žádat o vstup do NATO. SNP slibuje, že Skotsko bude bezjaderné a že přestane hostit ponorky s raketami Trident. Londýn by tak musel vynaložit ohromné částky na vybudování nového přístavu a již nyní dává najevo, že by v takovém případě nespěchal s udělením svého souhlasu s přijetím Skotska do NATO.

Současně by ztráta Skotska oslabila mezinárodní postavení zbytku Británie. V EU by země měla menší váhu při hlasování a měla by méně europoslanců. To vše by dále oslabilo kapacitu Londýna vyjednat slibovaný přesun pravomocí z Bruselu.

Samostatné Skotsko by vůbec výrazně zpochybnilo budoucnost zbytku Británie v EU. Skotové jsou převážně proevropští a pokud by se konalo v roce 2017 zmiňované referendum, stoupenci odchodu z unie by výrazně posílili. Ať by však Británie bez Skotska zůstala v EU nebo ne, byly by oslabeny její argumenty, proč by měla nadále mít - stejně jako Francie, Čína, Rusko a USA - právo veta v Radě bezpečnosti OSN.

Řadu Skotů nežene jen národní cítění, ale také snaha o jiné politické směřování, než jaké prosazují v posledních desetiletích vlády v Londýně.

Po změnách za éry Margaret Thatcherové, kdy byl prakticky zlikvidován těžký průmysl ve Skotsku, byli konzervativci víceméně vymazáni z místní politické mapy a Skotové volili především levý střed - labouristy a liberální demokraty.

Ty v posledních letech vytlačuje SNP, která se ale také hlásí k sociálnědemokratickému proudu.

"Jedním z nejpůsobivějších argumentů pro nezávislost je, že Británie je stále více pravicová a thatcherovská země s rostoucí nerovností. Mnohé z toho je nadsázka, ale nacionalisté byli s to prosazovat argument, že když chce Skotsko napodobit moderní sociálnědemokratické severské země, musí se odtrhnout od toryovské Británie," uvedl Charles Grant z londýnského Střediska pro evrospkou reformu.

Zatímco stoupenci odtržení si připravovali půdu před referendem systematicky a dlouhodobě, unionisté vyrazili skutečně do boje relativně na poslední chvíli, kdy průzkumy začaly ukazovat, že situace je zcela vyrovnaná a dosud nepředstavitelné rozdělení země by se mohlo stát realitou.

Převládající taktiku zdůrazňující potenciální negativa samostatnosti nahradily emotivní výzvy k setrvání a nakonec i příslib nových pravomocí, včetně daňové oblasti.

I když tedy Skotové nakonec samostatnost odmítnou, dočkají se ústupků, které ale Londýn zřejmě bude muset časem přiznat i Walesu a konec konců i Anglii, která nemá vlastní parlament jako ostatní země Spojeného království.

Volební místnosti se otevřely od osmi ráno a možnost hlasovat je do 23.00 SELČ. Hlasují registrovaní voliči starší 16 let. Registrovat se mohli všichni občané Británie a EU žijící ve Skotsku. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pátek ráno, ale částečné výsledky budou oznamovány během noci a výsledek by tak mohl být jasný již nad ránem.

Hlavní témata skotského referenda o nezávislosti

PROČ REFERENDUM: Skotská národní strana, jejímž cílem je nezávislost Skotska po 300 letech unie s Anglií, vyhrála v roce 2011 volby do skotského parlamentu, čímž získala příležitost uspořádat hlasování o odchodu Skotska z unie. Ostatní skotské hlavní strany jsou proti této iniciativě a pro zachování unie. V den konání referenda budou voliči po celém Skotsku odpovídat na otázku "Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?" Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016. ARGUMENTY PRO A PROTI: Skotská vláda, kterou vede premiér Alex Salmond, tvrdí, že 300 let stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se "okovů" vlády sídlící v Londýně. Britská vláda Davida Camerona na druhé straně prohlašuje, že stávající Spojené království představuje jednu z nejúspěšnějších společenských a politických unií na světě.   KLÍČOVÁ TÉMATA: ROPA - Zásoby ropy a plynu v Severním moři (či přesněji daňové příjmy ze skotského podílu) mají tvořit klíčové příjmy skotské vlády v případě nezávislosti země. Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů - kolem miliardy liber ročně - má Salmond v úmyslu vytvořit ropný fond podobně jako třeba v Norsku, který by během jedné generace vytvořil zásoby ve výši cca 30 miliard liber pro budoucí generace. - Odhady ropných zásob se ovšem dosti různí. Mohly by prý vydržet dalších 30 až 40 let, ale také nemusejí. Skotsko odhaduje roční příjmy na osm miliard liber, odpůrci jeho odtržení na polovinu. Také argumentují tím, že se budoucí naděje staví na něčem, co se nakonec vyčerpá. MĚNA - Otázka peněz a ekonomiky představuje klíčové témata. V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to však odmítají. Podle britských expertíz jsou podobné měnové unie "plné obtíží". - Guvernér britské centrální banky Mark Carney uvedl, že oddělené Skotsko a zbytek Británie budou muset uzavřít dohody o "přísných rozpočtových pravidlech" a o bankovní unii, jinak budou novou měnovou unii ohrožovat "zřetelná rizika". Tento postoj označuje Salmond za blufování a hrozí, že nezávislí Skoti mohou odmítnout podíl na státním dluhu. - Experti vidí čtyři hlavní možnosti - udržet libru jako součást formální měnové unie, používat libru bez měnové unie, přijmout euro či vytvořit vlastní měnu. Do toho posledního se ale Skotům nechce. - V případě používání libry by se Skotsko vzdalo možnosti ovlivňovat svoji měnovou politiku a nadále by bylo závislé na britské centrální bance. Kromě vysokých nákladů by tím země riskovala odliv kapitálu kvůli nízké důvěře trhů. - Ekonomicky samostatnému Skotsku by se podle separatistů dařilo a každý Skot by po odtržení ročně vydělal dva tisíce liber. Britské ministerstvo financí naopak tvrdí, že každý obyvatel Skotska by byl o 1300 liber chudší. ČLENSTVÍ V UNII A NATO - Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. U NATO by byla situace podobná. - Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU. VOJENSKÉ ZÁKLADNY A JADERNÝ ARZENÁL - Britský jaderný arzenál představuje svého druhu celý průmysl, který ve Skotsku zaměstnává na 80.000 lidí. - Nejistý by byl osud základy Faslane, kde kotví britské jaderné ponorky. Edinburgh je nechce, jejich stěhování by však bylo příliš drahé a trvalo by léta. - Pokud by skutečně došlo na přemístění, proveditelné by podle expertů bylo až v roce 2028. Náklady na přesun ponorek by údajně byly asi dvě miliardy liber. - Přítomnost jaderných hlavic je jedním ze silných argumentů separatistů, podle nichž Skotové na jejich provozu prodělávají. Zapomínají ale říci, že vojenský rozpočet financují daňoví poplatníci z celých ostrovů. STATUS PŘÍPADNÉHO NEZÁVISLÉHO SKOTSKA Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb. Skotové by museli také převzít všechna rizika, která s sebou nese skotský bankovní systém, jehož aktiva několikanásobně převyšují skotský HDP.