Se zatajeným dechem čeká Evropa a Británie na výsledek dnešního referenda o skotské nezávislosti, které podle průzkumů slibuje těsný výsledek. Pokud zvítězí zastánci odtržení, bude to znamenat přinejmenším dočasně politickou a ekonomickou nejistotou pro Skotsko, zbytek Británie a Evropskou unii, stejně jako povzbuzení pro separatistická hnutí jinde v Evropě. Převáží-li unionisté, Skotsko by i tak mělo získat nové pravomoci.
Referendum je tématem číslo jedna pro ranní britský tisk, který v úvodnících označuje dnešek za "den pravdy". Podle deníku The Times může být "rozklad Spojeného království okamžitý".
Podle listu The Guardian "4,285.323 skotských voličů má 15 hodin na to, aby rozhodli o osudu své země".
Deník Daily Mirror vyzývá Skoty, aby "nenechali slunce zapadnout nad 307 lety společných dějin". Volte "ne" a zachovejte Británii skutečně velkou, vzkazuje list do Skotska.
Komentáře očekávají rekordní účast, předpovědi se pohybují až kolem hranice 80 procent. Otevřeno je 2600 hlasovacích místností, urny z odlehlých skotských ostrovů budou svážet vrtulníky.
Rozsáhlou samosprávu přinesly Skotům už reformy z konce 90. let. Ani to však nezabránilo vzestupu Skotské národní strany (SNP) Alexe Salmonda, který patří k nejschopnějším politikům na Britských ostrovech, a jeho snahám o úplnou samostatnost.
Asi 4,2 milionu skotských voličů tak bodpovídá na otázku Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?
Pokud odpoví ano, rozdělí se 307 let trvající svazek Anglie a Skotska. Neskončí však hned, ale budou mu předcházet komplikovaná jednání o citlivých záležitostech, jako je otázka společné libry, rozdělení britského dluhu, ropa v Severním moři či budoucnost základen britských jaderných ponorek, které jsou ve Skotsku.
SNP předpokládá, že fakticky by Skotsko mělo být samostatné - byť v čele s britskou královnou - až 24. března 2016.
Vítězství samostatnosti by ohrozilo pozici konzervativního premiéra Davida Camerona a již nyní se mluví o tom, že by mohl být přinucen k demisi. Není jasné, co by bylo s britským parlamentem po volbách plánovaných na květen 2015, protože už o rok později by Skotsko bylo samostatné.
Doplatili by na to i opoziční labouristé, kteří mají ve Skotsku relativně silnou pozici a podle průzkumů by s poslanci zvolenými ve Skotsku měli získat většinu v budoucím parlamentu v londýnském Westminsteru. Bez nich by však nejspíš volby nevyhráli, protože v Anglii převládají konzervativci.
Zvýšila by se tak i pravděpodobnost, že příští londýnská vláda bude opět konzervativní a že tedy bude v roce 2017 vyhlášeno referendum o setrvání Británie v EU, jak to slibuje Cameron.
Na výsledek čtvrtečního referenda ale čekají například i belgické Flandry či Španělsko, kde stále sílí hnutí za samostatnost Katalánska.
SNP předpokládá, že Skotsko by se stalo bez problémů novým státem EU. To by však muselo schválit všech 28 stávajících členů a právě souhlas Španělska, obávajícího se svých separatistů, by automatický být nemusel. Stejně tak by pro Skotsko nemusely platit výjimky, které si vyjednala Británie, například možnost nepřijmout euro či zachovat si "slevu" v příspěvku do unijního rozpočtu.
A skotské členství se nezačne schvalovat dřív, než Skotsko a zbytek Británie plně dojednají podmínky "rozvodu".
Skotsko by také muselo znovu žádat o vstup do NATO. SNP slibuje, že Skotsko bude bezjaderné a že přestane hostit ponorky s raketami Trident. Londýn by tak musel vynaložit ohromné částky na vybudování nového přístavu a již nyní dává najevo, že by v takovém případě nespěchal s udělením svého souhlasu s přijetím Skotska do NATO.
Současně by ztráta Skotska oslabila mezinárodní postavení zbytku Británie. V EU by země měla menší váhu při hlasování a měla by méně europoslanců. To vše by dále oslabilo kapacitu Londýna vyjednat slibovaný přesun pravomocí z Bruselu.
Samostatné Skotsko by vůbec výrazně zpochybnilo budoucnost zbytku Británie v EU. Skotové jsou převážně proevropští a pokud by se konalo v roce 2017 zmiňované referendum, stoupenci odchodu z unie by výrazně posílili. Ať by však Británie bez Skotska zůstala v EU nebo ne, byly by oslabeny její argumenty, proč by měla nadále mít - stejně jako Francie, Čína, Rusko a USA - právo veta v Radě bezpečnosti OSN.
Řadu Skotů nežene jen národní cítění, ale také snaha o jiné politické směřování, než jaké prosazují v posledních desetiletích vlády v Londýně.
Po změnách za éry Margaret Thatcherové, kdy byl prakticky zlikvidován těžký průmysl ve Skotsku, byli konzervativci víceméně vymazáni z místní politické mapy a Skotové volili především levý střed - labouristy a liberální demokraty.
Ty v posledních letech vytlačuje SNP, která se ale také hlásí k sociálnědemokratickému proudu.
"Jedním z nejpůsobivějších argumentů pro nezávislost je, že Británie je stále více pravicová a thatcherovská země s rostoucí nerovností. Mnohé z toho je nadsázka, ale nacionalisté byli s to prosazovat argument, že když chce Skotsko napodobit moderní sociálnědemokratické severské země, musí se odtrhnout od toryovské Británie," uvedl Charles Grant z londýnského Střediska pro evrospkou reformu.
Zatímco stoupenci odtržení si připravovali půdu před referendem systematicky a dlouhodobě, unionisté vyrazili skutečně do boje relativně na poslední chvíli, kdy průzkumy začaly ukazovat, že situace je zcela vyrovnaná a dosud nepředstavitelné rozdělení země by se mohlo stát realitou.
Převládající taktiku zdůrazňující potenciální negativa samostatnosti nahradily emotivní výzvy k setrvání a nakonec i příslib nových pravomocí, včetně daňové oblasti.
I když tedy Skotové nakonec samostatnost odmítnou, dočkají se ústupků, které ale Londýn zřejmě bude muset časem přiznat i Walesu a konec konců i Anglii, která nemá vlastní parlament jako ostatní země Spojeného království.
Volební místnosti se otevřely od osmi ráno a možnost hlasovat je do 23.00 SELČ. Hlasují registrovaní voliči starší 16 let. Registrovat se mohli všichni občané Británie a EU žijící ve Skotsku. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pátek ráno, ale částečné výsledky budou oznamovány během noci a výsledek by tak mohl být jasný již nad ránem.
Hlavní témata skotského referenda o nezávislosti |
PROČ REFERENDUM: Skotská národní strana, jejímž cílem je nezávislost Skotska po 300 letech unie s Anglií, vyhrála v roce 2011 volby do skotského parlamentu, čímž získala příležitost uspořádat hlasování o odchodu Skotska z unie. Ostatní skotské hlavní strany jsou proti této iniciativě a pro zachování unie. V den konání referenda budou voliči po celém Skotsku odpovídat na otázku "Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?" Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016. ARGUMENTY PRO A PROTI:
KLÍČOVÁ TÉMATA: MĚNA ČLENSTVÍ V UNII A NATO VOJENSKÉ ZÁKLADNY A JADERNÝ ARZENÁL STATUS PŘÍPADNÉHO NEZÁVISLÉHO SKOTSKA |