Skotský nejvyšší soud zatím odmítl vydat nařízení, které by nutilo britského premiéra Borise Johnsona požádat o odklad brexitu, pokud se mu do 19. října nepodaří vyjednat s Evropskou unií "rozvodovou" dohodu. Své rozhodnutí, plánované na středu, soud odložil na 21. října, což je první pracovní den po vypršení zmíněné lhůty. Aktivisté, kteří se na soud obrátili, postup soudu podle agentury uvítali. Premiér tak podle nich bude mít příležitost splnit slib, že o odklad požádá, který dal skotskému soudu nižší instance.
Britský parlament v září schválil zákon, jehož cílem je vyloučit možnost, že na konci tohoto měsíce nastane neřízený brexit. Vládě dává čas do příští soboty, aby prosadila dohodu o podmínkách brexitu, nebo aby získala svolení zákonodárců k brexitu bez dohody. Při nesplnění obou podmínek opatření ukládá vládě povinnost dojednat nový odklad brexitu.
Johnson slíbil, že se bude zákonem řídit, veřejně ale opakovaně prohlašuje, že o odklad odchodu Británie z EU žádat nebude. Zjevný rozpor mezi tím ale nevysvětlil. Z dokumentu, který skotskému soudu nižší instance předložili zástupci vlády, nicméně vyplývá, že ministerský předseda by EU za podmínek stanovených zákonem o posunutí termínu brexitu požádal.
Tento soud proto s ohledem na Johnsonův slib odmítl vydat nařízení, které by jej nutilo zažádat o odklad. Trojice protibrexitových aktivistů, která se na soud obrátila, se proti tomu odvolala.
Podle jejich právníka by v případě, že by Johnson žádost o odklad přes nařízení soudu neposlal, mohl tento krok učinit sám soud premiérovým jménem. Tuto unikátní možnost skotské soudy podle britského tisku mají. Dlouho nevyužitá pravomoc se nazývá "nobile officium" a její využití v takovém případě by bylo bezprecedentní.
