Nejproblémovější drogou na Slovensku zůstává alkohol. Nadměrné pití pálenky, vína či piva má na svědomí tisíce závislých, množství dopravních nehod a nárůst počtu žen-alkoholiček. Klesá rovněž věk konzumentů, shodují se odborníci, které ČTK oslovila.
"Oproti minulosti přicházejí mladí lidé s rozvinutou závislostí. Je to alarmující nárůst," shrnul své zkušenosti Oleg Martinove, ředitel Odborného léčebného ústavu psychiatrického v Predné Hore.
Zatímco po dlouhé roky byl typický závislý pacient ve věku od 45 do 55 let, v současnosti se přicházejí léčit závislí hned po dovršení 18. roku, poznamenal ředitel zřejmě nejznámější protialkoholické léčebny na Slovensku.
Alkoholová závislost přitom podle něj obvykle propuká po pěti letech pití. "Tito lidé jsou tedy od 13 let naložení v lihu," řekl o mladých závislých Martinove.
O podobných zkušenostech mluvil již dříve i hlavní odborník ministerstva zdravotnictví na drogové závislosti Ľubomír Okruhlica. Mladiství se podle něj v podstatně vyšší míře než v minulosti opíjejí do bezvědomí.
Výrazný je i nárůst počtu léčených alkoholiček, řekla ČTK primářka Psychiatrické nemocnice Veľké Zálužie Anežka Imrišková. Obecně se podle ní zvýšil počet lidí s duševními poruchami a mezi nimi i se závislostí na alkoholu. "Před 20 lety jsme na oddělení se 106 lůžky měli 20 příjmů za měsíc a nyní máme 70 až 80," uvedla Imrišková.
Na Slovensku je podle Martinoveho asi 150 tisíc registrovaných alkoholiků a podle Okruhlici se další tisíce lidí s tímto druhem závislosti neléčí. Léčbu ročně podstoupí v ambulancích asi 25 tisíc lidí a dalších přibližně 7 až 8 tisíc osob skončí s vážnějšími stavy v nemocnicích a léčebnách, dodal Martinove. Je to několikanásobně více, než kolik se léčí ze závislosti na drogách, jako je například heroin.
Martinove upozorňuje, že nekontrolované pití alkoholu má za následek nejen milionové výdaje na léčbu závislosti a nemocí, které způsobuje, ale i rodinné tragédie. "Kromě osobní degradace přestane fungovat i celá rodina," uvedl.
S alkoholismem se potýkaly již předchozí generace. V první polovině 19. století začaly v Uhersku proti alkoholismu bojovat spolky umírněnosti. Ačkoliv do nich vstoupily a tím se zároveň zavázaly k abstinenci desetitisíce lidí, část z nich alkoholu nadále holdovala, říká historička Elena Mannová ze Slovenské akademie věd. Aby formálně slib dodrželi, pálenku například nepili, ale jedli lžící.
V současnosti léčba alkoholismu podle Martinoveho výrazně postoupila. K dispozici jsou nejen léky na potlačení chuti pít alkohol, ale i nové metody. Přibylo i lidí, kteří se chtějí léčit z vlastní vůle a ne z donucení, dodala Imrišková. Při první odvykací kúře však nadále podle ní uspěje jen asi deset až 20 procent závislých. "Téměř všichni si myslí, že závislost je věcí jiných, a ne jejich. Proto si dovolí skleničku, která spustí další pití," dodala.
Ilustrační snímek.
Foto: archiv
