Slovenský premiér Peter Pellegrini se při návštěvě Rakouska ohradil proti plánu vlády ve Vídni omezit přídavky na děti občanům jiných zemí EU pracujících v zemi. Pellegrini s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem a s kancléřem Sebastianem Kurzem hovořil také o vnitropolitické situaci na Slovensku, dvoustranných vztazích a rakouském předsednictví v EU ve druhé polovině tohoto roku.
"Pokud někdo platí stejnou úroveň sociálních odvodů a daní v určité zemi, měl by pobírat z dané země i stejné sociální výhody," uvedl předseda slovenské vlády po setkání se svým rakouským protějškem podle serveru Aktuality.sk.
O tomto tématu hovořil Pellegrini i s Van der Bellenem, potvrdila kancelář rakouského prezidenta. Šéf slovenské vlády prý varoval, že po prosazení chystaného opatření by se slovenské ošetřovatelky a ošetřovatelé mohli vrátit na Slovensko.
Rakouská vláda minulý týden schválila návrh zákona, jímž se mají přídavky pro rodiče pracující v Rakousku přizpůsobit výši životních nákladů v domovských zemích. Pokud zákon schválí parlament, měl by vstoupit v platnost příští rok.
Slovenský premiér dnes varoval, že zákon "nemusí být zcela v souladu s legislativou EU". Dodal však, že respektuje postoj rakouské vlády.
Kurz na tiskové konferenci po setkání s Pellegrinim odmítl tvrzení, že rakouský zákon je diskriminační. "Pokud Slovák pracuje v Rakousku a jeho děti žijí v Rakousku, dostane stejnou výši rodinných přídavků jako kterýkoli jiný Rakušan, Dán nebo Čech," prohlásil lidovecký šéf rakouské pravicové vlády. "Kdo tvrdí, že v tom je diskriminace, zkrátka nemá pravdu," citovala Kurze agentura APA.
Podle odhadů žije v Rakousku až 40 tisíc slovenských pečovatelek, které pobírají přídavky na asi 30 tisíc dětí.
Rozdílné názory panují mezi oběma šéfy vlád také například v přístupu k jaderné energetice. Kurz poznamenal, že Rakousko má "velkou obavu" z jejího rozšiřování. Pellegrini naopak Kurze i rakouské obyvatele ujistil, že Slovensko na všech stávajících i plánovaných reaktorových blocích dbá na co nejvyšší úroveň bezpečnosti, což je i v zájmu Slováků.
Oba šéfové vlád spolu hovořili také o rakouském předsednictví v Evropské radě, které začne 1. července. Podle Kurze je hlavním cílem Rakouska "odbourávat napětí uvnitř Evropské unie". "A právě v uprchlické otázce vzniklo napětí mezi visegrádskou skupinou a Německem," připomněl kancléř. Rakousko je tu podle něj ve "věrohodné pozici", protože uplatňuje restriktivní politiku, kterou respektují i visegrádské státy, a zároveň je zemí, která přijala po Švédsku druhý největší počet uprchlíků na počet obyvatel.
Pellegrini slíbil, že Slovensko bude rakouskému předsednictví dobrým partnerem a Rakousku popřál, aby během svého předsednictví dokončilo vyjednávání o unijním finančním rámci pro léta 2021 až 2027. Podotkl, že těm zemím, které budou v budoucnu z unijního rozpočtu pobírat méně peněz, by měla být umožněna větší pružnost při rozhodování, jak peníze použijí.
Kurz a Pellegrini se rovněž dohodli, že rakouský kancléř se co nejdříve vydá na Slovensko. Pellegrini vyjádřil potěšení nad tím, že Kurz pozvání do jeho země přijal.
