Lídři politických stran na Slovensku budou muset přistoupit ke značným kompromisům, aby země měla po sobotních parlamentních volbách novou vládu s podporou většiny poslanců. Pokud tak neučiní, jednání o vytvoření stabilního kabinetu skončí ve slepé uličce, vyplývá z vyjádření politiků a komentářů médií.
Povolební vyjednávání ovlivní nejen vysoký počet osmi stran ve sněmovně, překvapivý úspěch krajně pravicové strany Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), s níž největší politické subjekty odmítly spolupráci, ale i hodnotové rozpory mezi jednotlivými stranami.
Výsledky voleb nabízejí několik možností ohledně složení příští vládní koalice. Po pondělí je ale méně pravděpodobná možnost, že by vítěz voleb, dosud vládní strana Směr - sociální demokracie (Směr - SD) premiéra Roberta Fica, dokázala sestavit koalici s většinovou podporou ve sněmovně. Právě Směr - SD, který přišel o dosavadní většinu v Národní radě, se jako první pokusí sestavit vládu. Neformální pověření od prezidenta Andreje Kisky dostane Fico v úterý.
Pro vznik kabinetu s většinovou podporou v parlamentu bude patrně potřebné, aby si cestu k sobě nakonec našly nacionalistická Slovenská národní strana (SNS) a poloetnická strana Most-Híd, která má ve svých řadách nejen zástupce početné maďarské menšiny, ale i většinového obyvatelstva. Předseda Most-Híd Béla Bugár ovšem po volbách odmítl spolupráci se SNS, jejíž bývalý předseda Ján Slota byl známý kromě jiného prostořekými výpady vůči Maďarům. SNS Slotu ze svých řad kvůli nesrovnalostem v hospodaření strany před třemi lety vyloučila.
Pokud by Most-Híd přikývl na spolupráci se SNS pod vedením nynějšího umírněného předsedy Andreje Danka, mohla by vzniknout široká koalice stran pravého středu, kterou by vytvořily SaS, uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - NOVA (OLaNO-NOVA), SNS, Most-Híd a nová strana Síť. Dohromady by se 76 křesly měly ve 150členné sněmovně těsnou většinu. Podporu případné pravicové vládě ve sněmovně slíbil podnikatel Boris Kollár, který se svým hnutím Jsme rodina - Boris Kollár bude s 11 mandáty nováčkem v Národní radě, ale na vládě se podílet nechce.
"Pan Bugár stojí před Sofiinou volbou. Pokud půjde do vlády se SNS, musí to vysvětlovat svým voličům. Ale těm antikorupčně naladěným voličům bude muset velmi vysvětlovat, pokud půjde do vlády se Směrem. Myslím, že je jednodušší vysvětlit spolupráci se SNS," řekl novinářům lídr OLaNO Igor Matovič po dnešní schůzce s prezidentem Andrejem Kiskou, který odstartoval jednání se zástupci politických stran. OLaNO je po volbách třetí nejsilnější stranou v zemi.
Bugár reagoval, že změnit postoje ohledně spolupráce s jinými stranami by mohly i SaS a OLaNO-NOVA, které povolební koalici se Směrem - SD shodně odmítly. "Každá politická strana je před volbou. Když se tu hovoří o nějaké tlusté čáře, mohou ji udělat i pan Matovič, i pan Sulík," řekl Bugár.
Dvě varianty
Zmiňovaná koalice by závisela i na ochotě SNS, která se zatím nevyjádřila, zda se přikloní k pravicovým stranám, nebo k Směru - SD. Podle Danka "je to ve straně rozděleno padesát na padesát."
Druhá dosud nejčastěji zmiňována varianta složení většinové vlády ze Směru - SD, SNS, Most-Híd a Sítě, o které podle médií uvažovali Ficovi sociální demokraté, již patrně padla. Strana Síť se totiž rozhodla, že nebude jednat se Směrem - SD o vytvoření kabinetu a že nepochybně nebude překážkou k sestavení pravicové vlády. Večer pak předsednictví strany Most-Híd rozhodlo, že rovněž nebude jednat s nynější vládní stranou.
Sestavení nové vlády
I další možné varianty sestavení nové vlády s většinou ve sněmovně by si vyžádaly výraznou změnu dosavadních prohlášení politiků. Kromě SaS europoslance Richarda Sulíka, OLaNO, Sítě, strany Most-Híd totiž spolupráci či povolební jednání se Směrem - SD odmítlo i Kollárovo hnutí Jsme rodina. Těchto pět stran obsadí ve 150členné sněmovně dohromady 72 křesel. Dalších 14 mandátů získala krajně pravicová strana LS NS, s níž odmítly spolupracovat jak Směr - SD, tak strany pravého středu. Sám Směr - SD obsadí ve sněmovně 49 křesel, zatímco dosud měl s 83 mandáty pohodlnou většinu.
Jinou možností by bylo sestavení menšinové vlády s podporou některé ze stran ve sněmovně.
I v případě, že se stranickým lídrům podaří sestavit kabinet, dojde na Slovensku k výrazné změně oproti vývoji po volbách v roce 2012, po kterých Směr - SD vytvořil jednobarevnou vládu.
Slovenští sociologové i média označili volební výsledky za pat, který může vyústit v úřednickou vládu a v předčasné volby. Proti novým volbám se postavil Fico, Kollár zase za nejhorší možnost označil úřednickou vládu.
