Názor odborníků
Slovensko v čele EU obstálo. Našli se ovšem i kritici

Slovensko podle odborníků i medií v zemi zvládlo své vůbec první předsednictví v Evropské unii, v jejímž čele stálo ve druhém loňském pololetí. Opozice zase obvinila vládu z nezvládnutí otázek spojených s migrací do EU. Bratislava se také nevyhnula podezření z předražení kulturních akcí v souvislosti s předsednictvím.

Slovensko převzalo půlroční předsednickou štafetu krátce po červnovém referendu v Británii o vystoupení země EU. Sám brexit však nebyl hlavním tématem slovenského předsednictví, byť Bratislava kromě obvyklých ministerských schůzek na podzim hostila neformální summit státníků 27 zemí EU bez Británie na téma stavu a dalšího směřování evropského bloku.

"Slovenské předsednictví bylo mimořádně úspěšné. Ukázalo schopnosti, že efektivně dokáže vést Evropskou unii, ať již v oblasti bezpečnosti, nebo zaměstnanosti. Zde všude Slovensko přispělo k řešením, která jsou pro Evropu potřebná," uvedl k hodnocení předsednictví Slovenska v EU vedoucí zastoupení Evropské komise na Slovensku Dušan Chrenek.

Slovenští politici zase poukázali na to, že právě během slovenského předsednictví se například uskutečnila ratifikace pařížské dohody o klimatu, začala svou činnost evropská pobřežní a pohraniční stráž, dokončila se obchodní smlouva mezi EU a Kanadou a země EU dospěly k dohodě o unijním rozpočtu na tento rok.

Nejsilnější slovenská opoziční strana Svoboda a solidarita (SaS) však k neúspěchu přirovnala postoj Bratislavy k řešení otázek spojených s přílivem uprchlíků do EU. Za špatný žert SaS označila slovenský návrh na zavedení efektivní solidarity, tedy samostatné rozhodování členských států unie o formě pomoci při zvládání migrační krize. Podle SaS je řešením pouze zastavení proudu migrantů, kteří se snaží dostat do EU.

Hlavní politické strany na Slovensku včetně SaS dlouhodobě odmítají povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU a rozhodnutí o kvótách Bratislava napadla u unijního soudu.

Závěr slovenského předsednictví provázela kauza ohledně podezření z předražení kulturních akcí u příležitosti představení loga předsednictví a koncertu pro veřejnost, na což v listopadu upozornila bývalá zaměstnankyně slovenského ministerstva zahraničních věcí. Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák pochybení v případu odmítl, zastal se ho také premiér Robert Fico, který zveřejněné informace v reakci označil za útok proti Lajčákovi i úspěšnému slovenskému předsednictví a který také označil novináře za prostitutky.

Slovenský list Sme dříve napsal, že slovenské předsednictví nezměnilo EU a že ani nebylo fiaskem. Podle deníku bylo předsednictví takové, jaké má být - nenápadné, bez větších přešlapů a poměrně efektivní.