Slovenský ministr obrany Ľubomír Galko navrhl ukončení účasti země v mírové misi OSN na Kypru, kde má Slovensko od roku 2001 dvě stovky vojáků. Vysloužil si tím kritiku šéfa diplomacie Mikuláše Dzurindy, který veřejné ohlášení takového kroku označil za amatérské. Probíraní rozdílných názorů oficiálních představitelů země na veřejnosti podle analytika poškozuje pověst Slovenska v zahraničí.
Galko svůj plán na odvolání slovenských vojáků z Kypru odůvodnil tím, že mise nepomáhá rozvoji schopností armády, která už delší dobu nemá dostatek peněz na své řádné fungování. OSN navíc proplácí Slovensku jen část nákladů a země v misi nezískala velitelský post, který prý měla slíbený.
Galkův překvapivý návrh kritizoval ministr zahraničí a bývalý dvojnásobný premiér Dzurinda. "Nestavějme věci vzhůru nohama a nezačínejme tím, že budeme troubit do světa, že jdeme stahovat vojáky, protože nás kdesi jinde tlačí bota. Toto je velmi nezodpovědné, velmi amatérské, poškozuje to Slovensko," prohlásil Dzurinda.
"Nejsem si zcela jist, zda právě pan Mikuláš Dzurinda je tím člověkem, který by měl v tomto případě posuzovat něčí amatérismus a nějaké poškozování Slovenska v zahraničí," reagoval Galko. Dodal, že sousední země vyslaly na Kypr mnohem méně vojáků než Slovensko.
Bezpečnostní analytik a bývalý šéf české vojenské zpravodajské služby Andor Šándor uvedl, že politici by se neměli přít na veřejnosti. "Takové politické boje poškozují Slovensko v zahraničí více, než kdyby udělalo samotný krok, tedy skutečně stáhlo vojáky z Kypru," citoval Šándora list Sme.
O případném stažení slovenských vojáků z ostrovního státu, který je od roku 1974 rozdělen na kyperskou a tureckou část, rozhodne vláda. V ní má podle pozorovatelů silnější postavení Dzurinda, který je šéfem nejsilnější koaliční strany SDKU-DS.
Slovensko už loni stáhlo vojáky z Kosova, Bratislava se zaměřuje na vojenskou misi v Afghánistánu. V zahraničí má země asi pět stovek vojáků.
