Vládní Slovenská národní strana (SNS) odhalila v Komárně na hraničním mostě s Maďarskem pamětní desku k 90. výročí Trianonské smlouvy, která po první světové válce roztříštila poražené mnohonárodní Uhersko.
Příznivci maďarské extremistické strany Jobbik protestovat nepřišli, podunajské městečko, kde se více mluví maďarsky než slovensky, se stalo centrem slovenských národovců.
Ti se nejprve setkali v domě Matice slovenské v centru Komárna, kde si vyslechli vystoupení populistického předsedy SNS Jána Sloty a místopředsedkyně Anny Malíkové, kritizující představitele Maďarska. Poté se průvod asi 300 osob s vlajkami vydal k mostu přes Dunaj, aby odhalili černou pamětní desku připomínající den, kdy Maďarsko ztratilo rozsáhlé území odstoupené nástupnickým státům.
ČTĚTE TAKÉ: Barroso kárá Orbána kvůli zákonu o občanství
O pasy Maďarska stojí hlavně Ukrajinci
Pomník "by měl připomínat nám všem, ale i pánům zpoza Dunaje, že zde přecházejí vždy přes hranice a vstupují na slovenskou rodnou zem, naši rodnou zem, ne jejich!" prohlásil při odhalování desky Slota. Vysloužil si potlesk svých příznivců, které nabádal, aby v blížících se volbách dali hlas jeho straně.
Tím, že některé maďarské politické kruhy zpochybňují Trianonskou smlouvu, podle Sloty zpochybňují i suverenitu Slovenské republiky. "Toto je naše odpověď na provokace maďarských politiků strany Fidesz, pana Orbána a neonacistické straně Jobbik. My jsme autochtonní národ, který tu žije 1500 let," prohlásil Slota.
V ulicích Komárna proti akci národovců nikdo neprotestoval, takže se klid ve městě podařilo udržet i bez desítek policistů, kteří byli i se služebními psy připraveni zasáhnout. Nakonec jen zastavili dopravu, když průvod přívrženců SNS vyrazil k novému památníku. Ten po skončení akce zůstal pod kontrolou bezpečnostní služby.
Základ evropského uspořádání
K výročí Trianonu a k němu se vztahujícímu novému maďarskému zákonu o národní soudržnosti se dnes vyjádřili také nejvyšší čeští představitelé. "Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí," uvádí se v prohlášení prezidenta Václava Klause a premiéra Jana Fischera.
Trianonskou mírovou smlouvu předložily Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Na jihu Slovenska také vznikla nová hranice, která do té doby historicky neexistovala.
Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma z rozdělení národa není ani po devadesáti letech zcela zhojeno. Zájem o maďarskou menšinu žijící za hranicemi země je i pro současné maďarské politiky samozřejmou agendou, což ovšem okolní státy někdy přijímají s nelibostí.
Ta je v poslední době o to větší, že citlivého tématu se chopila maďarská krajní pravice. Její postoj shrnul před letošními volbami člen vedení Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) Zsolt Várkonyi slovy: "Vše špatné, co tu dnes máme, má počátek v dohodě z Trianonu."
Foto: ČTK
