Nejvyšší slovenští představitelé dnes označili plánovanou soukromou návštěvu maďarského prezidenta Lászla Sólyoma v podunajském Komárně 21. srpna za nevhodnou. Sólyom podle nich není na Slovensku vítaným hostem v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy včetně maďarských.
Letité napětí ve slovensko- maďarských vztazích tak dnes dosáhlo nového vrcholu.Sólyom má během návštěvy odhalit sochu zakladatele uherského státu krále Štěpána I. Svatého. Návštěva se má uskutečnit v době, kdy dvoustranné vztahy dál zatěžuje polemika kolem slovenského jazykového zákona. Budapešť soudí, že zákon znevýhodňuje početnou maďarskou menšinu na Slovensku, a obrátila se kvůli němu mimo jiné na OSN.
"Takto organizovanou návštěvu vnímáme jako vědomou provokaci vůči Slovensku a nemůžeme převzít odpovědnost za důsledky, které ponese, včetně zhoršení slovensko-maďarských vztahů," uvedli v dnešním prohlášení slovenský prezident Ivan Gašparovič, ministerský předseda Robert Fico a předseda parlamentu Pavol Paška. Výběr termínu je podle nich z historického hlediska necitlivý a netaktní krok vůči Slovensku. Sólyomovi také vyčítají, že neprojevil zájem setkat se během připravované návštěvy s oficiálními slovenskými představiteli.
Kdo je oběť?
V dokumentu slovenského vedení se dále uvádí, že Slovensko je už několik týdnů vystaveno "hrubým a nevybíravým útokům oficiálních představitelů Maďarska včetně prezidenta Sólyoma" a že "Maďarská republika spustila proti Slovensku bezpříkladnou diskreditační mezinárodní kampaň, založenou na vědomé dezinterpretaci novely zákona o státním jazyku".
Ferenc Kumin z maďarské prezidentské kanceláře v reakci na toto prohlášení řekl, že Sólyomova cesta do Komárna byla připravena včas a se všemi detaily. Prezidentská kancelář i ministerstvo zahraničí prý o ní včas informovaly své slovenské protějšky a Sólyom se o ní zmínil i při přijetí nového slovenského velvyslance. Prezidentské kanceláři nepřišlo od slovenské strany žádné oficiální poselství, který by k cestě vyslovovalo výhrady, první stížnosti se ozvaly až dnes, řekl Kumin podle agentury MTI.
Agentura neuvádí, zda Kumin komentoval slovenské poukazy na maďarský postup v souvislosti se slovenským jazykovým zákonem.
Sólyom i dnes kritizoval změny v tomto zákonu, který posiluje postavení slovenštiny například v úředním styku. Prohlásil, že Maďarsko by mělo svým krajanům v zahraničí zajistit, aby mohli na úřadech používat maďarštinu.
Zákon, který počítá s pokutami za prohřešky vůči slovenštině, kritizovali před časem i někteří další maďarští politici a zabýval se jím také Evropský parlament.
Na Slovensku žije přes půl milionu etnických Maďarů. Ti tak tvoří asi desetinu obyvatelstva Slovenska.
Ke zkomplikování slovensko-maďarských vztahů v posledních letech přispělo také to, že složkou Ficovy vlády se stala Slovenská národní strana, jejíž šéf Ján Slota proslul některými protimaďarskými výroky.
Sólyom už navštívil soukromě Slovensko v roce 2007. I tehdy to mezi oběma zeměmi vyvolalo diplomatickou roztržku.
Za svůj podíl na invazi v Československu v srpnu 1968 se už Maďarsko omluvilo. Nejprve koncem září 1989 schválil maďarský parlament prohlášení, v němž se od účasti Maďarska na intervenci distancoval. Loni v srpnu se pak jménem maďarské vlády omluvil za účast své země na obsazení Československa ministr kultury István Hiller.
Foto: Wikimedia Commons
