Slovinsko volí prezidenta. Favoritem je "král Instagramu" Pahor

Zahraničí
12. 11. 2017 10:02
Marjan Šarec (vlevo) a Borut Pahor.
Marjan Šarec (vlevo) a Borut Pahor.

Slovinci si zvolí příští hlavu státu. Od rána ve druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi stávající hlavou státu Borutem Pahorem a nynějším starostou města Kamniku Marjanem Šarecem. Oba kandidáty vynesly do rozhodujícího druhého kola hlasování výsledky prvního kola voleb, které se uskutečnilo 22. října. Volební místnosti by se měly uzavřít v 19:00 SEČ a předběžné výsledky se dají očekávat kolem 21:00 SEČ.

Favoritem voleb je bývalý sociálnědemokratický premiér Pahor, který usiluje o druhý pětiletý mandát. Pahor, jemuž jeho český protějšek Miloš Zeman 28. října udělil Řád bílého lva za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, získal v prvním kole prezidentských voleb před třemi týdny zhruba 47 procent hlasů, zatímco bývalý herec a satirik Šarec dokázal oslovit 25 procent voličů.

Průzkumy zveřejněné v pátek Pahorovi přisuzovaly zisk 52 až 56,3 procenta hlasů, ale podle analytiků je výsledek nejistý. "Průzkumy ukazují, že rozdíl v podpoře Pahora a Šarece se zmenšuje, a proto bych si netroufal předvídat, kdo vyhraje," řekla Meta Rogličová, politická analytička deníku Dnevnik. Poměrně silná podpora Šarecovi podle ní ukazuje, že mnoho voličů doufá v pozitivní změny, které by přinesla nová politická osobnost.

Čtyřiapadesátiletý Pahor byl premiérem v letech 2008 až 2012, tedy v době, kdy Slovinsko postihla nejhorší finanční krize v jeho historii. Pahor, bývalý model, je však znám také jako "král Instagramu" díky častému zveřejňování fotografií, které ho zachycují při výkonu funkce, ale také při nejrůznějších sportovních činnostech.

Devětatřicetiletý Šarec tvrdí, že je nutná změna politiky, pokud se má dál zlepšovat ekonomická situace a životy Slovinců.

Ačkoli role prezidenta je ve Slovinsku převážně ceremoniální, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje některé významné státní funkcionáře, včetně guvernéra centrální banky.

Výrazným rysem voleb byla v prvním kole vedle poměrně velkého počtu - devíti - kandidátů velmi nízká účast voličů. K hlasovacím urnám jich přišlo pouhých 43,57 procenta. To byla dosud nejnižší účast v prezidentských volbách od získání nezávislosti země.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , AA/ABACA

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ