Katálánští voliči jdou k předčasným regionálním volbám. Výsledky hlasování ukážou mimo jiné to, jaká je jejich touha po nezávislosti na Španělsku.
Hlavní postavou voleb bude stejně jako před dvěma lety současný předseda katalánské vlády Artur Mas. Jeho strana Konvergence a jednota (CiU) s velkým náskokem vyhrála volby minulé a podle výsledků čerstvých průzkumů zveřejněných španělskými médii je nyní hlavní otázkou, zda se nacionalistům podaří ve 135členném parlamentu přiblížit k absolutní většině.
Mas vyhlásil předčasné volby zejména proto, že v době těžké krize španělské ekonomiky dávají statisíce Katalánců více než kdy předtím najevo touhu po samostatnosti. V ulicích velkých měst jako Barcelona či Girona vlají katalánské vlajky, v jejich centrech nedávno proběhly statisícové demonstrace za nezávislost. Nacionalisté proto cítí šanci dosáhnout jednobarevné většiny, s níž by měli silnější pozici pro vypsání referenda o nezávislosti na Španělsku. Podle španělské ústavy musí referendum posvětit vláda v Madridu, Mas však tvrdí, že je připraven jej v příštím roce vypsat bez ohledu na její stanovisko.
Ještě v říjnu mu průzkumy nadpoloviční většinu křesel přisuzovaly, závěr kampaně však ovlivnila korupční aféra. Deník El Mundo přinesl zprávu o tom, že Mase a jeho předchůdce ve funkci premiéra a vůdce strany Jordiho Pujola vyšetřuje policie. Údajně mají konta ve Švýcarsku, na něž posílali peníze z korupce.
Šéf nacionalistů označil načasování zprávy za snahu španělské vlády zlikvidovat nepohodlného politika a deník označil za "vládní kloaku". "Doufám, že jsem poslední katalánský premiér, kterého chce španělský stát zničit... protože ten příští na něm už nebude záviset," prohlásil na jednom z posledních mítinků.
Na většinu to asi nebude
Přes veškerou snahu ale podle průzkumů v posledních dnech ztratil několik procent voličů a k většině 68 křesel mu jich pár bude chybět. Zřejmě tak bude potřebovat koaličního partnera. Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) je momentálně druhou nejsilnější formací katalánského parlamentu, voliči ji však podobně jako v loňských španělských volbách potrestají za bídný stav ekonomiky. Na druhém místě by tak podle odhadů mohla socialisty vystřídat konzervativní Lidová strana (PP). Obě tyto formace jsou proti katalánské nezávislosti - socialisté prosazují federální stát, lidovci nechtějí nic měnit na současné omezené autonomii. Jejich volební vůdci prohlašují, že referendum bez souhlasu Madridu nepodpoří. Bude tak záležet na tom, jaký zisk si připíše několik malých regionálních stran, z nichž některé nezávislost prosazují.
Ve chvíli, kdy katalánská vláda řeší rostoucí zadlužení země a Madrid jí opakovaně poskytl pomoc na splácení akutních dluhů, je ekonomika pro mnohé Katalánce stejně důležitým tématem jako budoucí státní příslušnost. Sedmimilionové Katalánsko tvoří pětinu HDP Španělska a letos žádalo vládu v Madridu o větší daňovou autonomii, neuspělo však.
Jeho obyvatelé si dobře uvědomují, že jít do války s lidoveckou centrální vládou je může přijít draho. Katalánská ekonomika těží z členství v EU, které by v případě samostatnosti nebylo podle vyjádření z Madridu i Bruselu zdaleka samozřejmé.
I to Katalánci zřejmě u voleb vezmou v úvahu. Podle nedávného průzkumu deníku El País jich je pro samostatnost přibližně polovina, pokud by ale bylo jejím důsledkem to, že nový stát nebude členem EU, klesá podíl zájemců o něj na 37 procent.
