Atentáty v Norsku
Smrt za smrt? Norové debatují o trestu pro zabijáka
24.07.2011 18:56 Původní zpráva
Po krvavých útocích dvaatřicetiletého střelce se v Norsku rozpoutala debata nad znovuzavedením trestu smrti. Po explozích bomb v Oslu a střelbě na nedalekém ostrově zůstalo více než 90 obětí, převážně dospívajících lidí. Pachateli, občanovi Norska Andersi Behringu Breivikovi, hrozí vězení až na 21 let - vyšší trest norský právní řád nezná. Ve skandinávské zemi, která je známa svou otevřenou a liberální politikou, se ozývají hlasy o zpřísnění právního řádu.
Dvaatřicetiletý křesťanský fundamentalista Anders Behring Breivik se k činu přiznal. Policie ho zadržela přímo při činu, když na ostrově Utoya střílel do bezbranných a vyděšených mladých lidí, účastníků tábora pořádaného vládní Norskou dělnickou stranou. Svého činu navíc nelituje. Prostřednictvím svého právního zástupce vzkázal, že svůj čin považuje za "nezbytný proto, aby se společnost změnila" a že motivem bylo rozpoutat v Norsku "revoluci", která společnost vyčistí od jiných kultur, zejména od muslimů.
V pondělí má Breivik předstoupit před soud. Podle dřívějších zpráv by rád obhajoval své krajně pravicové názory a motivy ke krvavým atentátům před zraky veřejnosti.
"21 let za každou oběť"
Z výslechu vyšlo najevo, že Breivik svůj čin dlouhodobě plánoval a chladnokrevně se na něj připravoval. Dokonce se snažil obstarat si potřebné zbraně v Praze. Norský systém však podle odborníků patří k nejliberálnějším v Evropě. Norové kladou důraz nikoli na sám trest, ale zejména na resocializaci a napravení zločince. Za masovou vraždu tak Breivikovi hrozí pouhých 21 let, nejvyšší možný trest.
Anketa:
Myslíte si, že trest odnětí svobody na 21 let je za vraždu 93 lidí adekvátní?
Je to podle Norů dostatečné za zavraždění 93 lidí? "Jsem si jist, že dostane nejvyšší možný trest. Pokud se nemýlím, bude to první Nor, který bude souzen podle protiteroristického zákona," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ norský novinář Andreas Runesson. Podle něho i norských právníků existují způsoby, jak zajistit, aby se Breivik už nikdy nevrátil na svobodu: "Pokud psychologové po 21 letech ve vězení usoudí, že je stále nebezpečný pro společnost, může mu být trest prodloužen. Opatření mu může být prodlužováno až na doživotí."
Na sociálních sítích se však rozhořely diskuse, zda nenastal čas zpřísnit dosavadní trestní řád. Na Facebooku vznikají skupiny volající po trestu smrti, zatím mají několik stovek "příznivců".
"Přijde mi to (trest 21 let) dost málo. Ten člověk by si zasloužil 21 let za každou oběť. Ten hrůzný čin by měl být základem pro debatu nad znovuzavedením trestu smrti nebo alespoň doživotí," píše na Facebooku Nor s přezdívkou Jan Keneth Rausve.
"Je to národní zrada"
Souhlasí s ním i dívka, která si říká Meena Jaan: "Nemůžu těch 21 let pochopit. Zničil nám město, zabil více než devadesát lidí a bůh ví, kde nakonec to číslo skončí. Měli by ho pověsit."
Trest smrti byl v Norsku zrušen v roce 1979, doživotí o dva roky později. Tak vysoké tresty se však nepoužívaly často ani předtím. Pokud se zločinec choval dobře a svého činu litoval, měl naději, že odejde z vězení po 12 letech.
Přesto jsou radikální názory volající po trestu smrti mezi Nory v menšině. Většina obyvatel skandinávské země vyjadřujících se v diskusích, na blogu či sociálních sítích se kloní k doživotnímu trestu. Breivikovo chování totiž považují za národní zradu, nikoli za teroristický čin.
"Trest smrti je moc lehký způsob, jak z toho vyváznout. Nechte ho žít, ať celý svět zná tvář toho zrádce," tvrdí dívka s přezdívkou Rabiah Nathalia Butt: "Ať žije život, který si vybral."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.