Rozšiřování po balkánsku
Sofie rozdá pasy krajanům mimo EU

V době, kdy vidina připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru vzbuzuje v západní Evropě nemalé rozpaky, pokračují vlády těchto dvou nejchudších členských států EU ve vydávání pasů krajanům žijícím v ještě chudších zemích za hranicemi unie.

Bulharsko by například mohlo udělit občanství až půl milionu "besarabských Bulharů" z Moldavska a Ukrajiny, soudí bulharský ministr pro krajany Božidar Dimitrov. Uvedl to na zářijovém sněmu besarabské diaspory, který se konal v Sofii v den bulharského státního svátku. Úřední statistiky podle Dimitrova evidují 300 tisíc etnických Bulharů v jihozápadním cípu Ukrajiny a dalších 250 tisíc v Moldavsku. Jiné zdroje však uvádějí zhruba 200 tisíc na Ukrajině a necelých 80 tisíc Bulharů v Moldavsku.

Bulhaři se do Besarábie dostali v důsledku rusko-tureckých válek na počátku devatenáctého století. Mnozí Bulhaři v konfliktu stranili svým pravoslavným souvěrcům a z obav před tureckou pomstou se vydali hledat útočiště do oblasti, kterou Ruská říše na Osmanech v roce 1812 vybojovala. Carská propaganda rovněž Bulhary do Besarábie lákala, aby řídce obydlenou pohraniční provincii osídlili.

Demografickými hledisky nyní argumentuje i ministr Dimitrov. Počet obyvatel Bulharska již řadu let klesá. Ještě v roce 1992 mělo Bulharsko necelých 8,5 milionu obyvatel, ale v roce 2009 jich bylo o téměř milion méně. Právě navrátilci z diaspory mají trend pomoci zvrátit.

Vstupenka do Evropy

Bulharská vláda v posledních dvou desetiletích vydala pasy i desítkám tisíc Makedonců, které mnozí Bulhaři pokládají za etnické Bulhary hovořící nářečím bulharštiny.

Necelá polovina z nich se následně přestěhovala do Bulharska, zatímco každý pátý využil nově nabyté občanství členského státu EU k trvalému přesídlení do západní Evropy. Ostatním usnadnil bulharský pas alespoň cestování.

Mezi nejznámější Makedonce, kteří přijali bulharské občanství, patří bývalý makedonský premiér Ljubčo Georgievski.

Za poslední rok bylo bulharské občanství uděleno sedmnácti tisícům etnických Bulharů z Moldavska, Makedonie a dalších zemí.

Sousední Rumunsko za poslední rok udělilo občanství srovnatelnému počtu Moldavanů, kterým ho sovětské úřady odňaly v roce 1940, kdy Stalin oblast anektoval na základě paktu Ribbentrop-Molotov. V meziválečném období byla většina území dnešního Moldavska součástí Rumunska.

Mezi lety 1991 a 2009 získalo rumunský pas téměř 120 tisíc Moldavanů, přičemž počet žádostí o navrácení rumunského občanství výrazně vzrostl po vstupu Rumunska do EU v roce 2007. Jen letos bylo podáno 53 tisíc žádostí. V roce 2009 prohlásil rumunský prezident Traian Basescu, že na rumunském velvyslanectví leží milion žádostí o rumunské občanství.

Odhaduje se, že ze čtyřmilionového Moldavska odešlo do EU za prací zhruba 600 tisíc lidí, ať už s moldavským či unijním pasem.