Je něco přes rok do parlamentních voleb v Německu a republika nemá platné volební právo. Spolkový ústavní soud (SÚS) blamoval černo-žlutou (CDU/CSU a FDP) vládu v Berlíně, když shodil ze stolu její nedávnou feformu volebního systému. V kabinetu to jiskří. A opzice se mu vysmívá.
Německý ústavní soud v Karlsruhe dnes rozhodl, že příští všeobecné volby do Spolkového sněmu (Bundestagu) se musejí uskutečnit podle nového volebního systému. Zároveň prohlásil dosavadní systém, prosazený loni vládní středopravou koalicí premiérky Angely Merkelové, za protiústavní.
Dnešní rozhodnutí soudu ukončilo mnoholeté dohady o zásadách dělby poslaneckých křesel v Německu. Nejbližší parlamentní volby jsou v Německu plánovány na podzim roku 2013.
Podle soudu dosavadní systém v mnoha ohledech odporuje právu politických stran na rovnou příležitost ve volbách.
Významným jablkem sváru mezi vládní koalicí a opozicí ohledně podoby volebního systému byly dodatečné mandáty, z jejichž přidělování těží v Německu velké strany na úkor těch menších.
Protože mezi stranami nedošlo k dohodě, prosadila vládnoucí koalice křesťanských demokratů (CDU) a liberálů před rokem na vlastní pěst novelizaci, proti které následně podali opoziční sociální demokraté (SPD), Zelení a více než tři tisíce občanů u ústavního soudu stížnost.
Německý volební systém je poněkud komplikovaný, stranám může ve Spolkovém sněmu vynést dodatečné mandáty nad stanovený základní počet 598 křesel, k čemuž dochází v řádu jednotek až desítek mandátů. Konečný počet členů parlamentu tak může kolísat.
Volební systém je zde kombinovaný, skládá se z většinového i poměrného hlasování. Každý volič má dva hlasy, jeden může udělit konkrétnímu kandidátovi, který ho bude zastupovat ve volebním obvodu, a jeden politické straně, čímž rozhoduje o procentuálním rozdělení křesel ve sněmovně.
Dodatečné mandáty vznikají, když některá ze stran získá více přímých mandátů ve volebních obvodech, než jí přísluší podle poměrného zastoupení, které se propočítává z hlasů odevzdaných stranickým kandidátkám. Při parlamentních volbách v roce 2009 tak například tímto způsobem získala konzervativní formace CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové všech 24 dodatečných mandátů.
Již roku 2008 označil soudce z Karlsruhe předchozí volby za částečně protiústavní a požadoval úpravy systému.
