Soudní dvůr Evropské unie uznal stížnost Rakouska na chystané německé mýtné pro osobní automobily. Opatření podle soudu diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem. Němci přitom chtěli od motoristů, včetně zahraničních, začít mýtné vybírat od října příštího roku. Německá vláda však u soudu narazila se související daňovou úlevou pro německé řidiče.
Připojení k žalobě na Německo zvažovala i Česká republika, vláda se ale posléze nepřipojila. Kritikům od počátku vadilo, že německé dálniční poplatky měly fakticky hradit jen zahraniční řidiči.
Rakousko napadlo plán Německa zavádět mýtné pro osobní auta v roce 2017. Vídeň poukazovala na diskriminaci, což nyní unijní soud se sídlem v Lucemburku uznal.
"Soudní dvůr dnešním rozsudkem konstatuje, že poplatek za využívání pozemních komunikací v kombinaci se slevou na dani z provozu motorových vozidel, kterou mohou uplatnit vlastníci vozidel registrovaných v Německu, představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti a porušení zásad volného pohybu zboží a služeb," uvedl dnes unijní soud.
Generální advokát unijního soudu Nils Wahl přitom v únoru konstatoval, že o diskriminaci nejde a doporučil, aby soudci rakouskou žalobu zamítli.
Německo v roce 2015 přijalo právní rámec pro zavedení poplatku za užívání spolkových silnic, tedy v zásadě komunikací první třídy, a dálnic. Poplatky za osobní auta chtělo původně zavést letos, ale kvůli soudnímu sporu muselo opatření odkládat. Zahraniční motoristé měli platit jen za užívání dálnic.
Fakticky by ale mýtné podle stávající úpravy platili jen zahraniční řidiči. Majitelům aut registrovaných v Německu by se totiž o zaplacenou částku snížila daň z motorových vozidel.
Výše německého mýtného by se lišila v závislosti na objemu motoru a množství emisí, jak je tomu už nyní u nákladních automobilů. Cena desetidenní elektronické dálniční známky se pohybovala v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 64 až 639 korun). Nejdražší roční mýtné by přišlo na 130 eur (3320 korun).
