Zvláštní soud pro válečné zločiny spáchané členy povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let začne pracovat příští týden. Oznámila to předsedkyně soudu Ekaterina Trendafilová. Soudci nového tribunálu, ustaveného loni, dnes jednomyslně schválili řád tohoto speciálního justičního orgánu. To podle Trendafilové znamená, že soud bude od příštího týdne zcela funkční a připraven zahájit řízení.
"Až tento řád za sedm dní vstoupí v platnost, již nebude existovat žádná právní překážka, která by bránila zahájit přijímání dokumentace a obžalob," řekla bulharská šéfka speciálního soudu.
Tribunál je považován za kosovskou soudní instanci, ale tvoří jej mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Pro první rok jeho práce je podle agentury AFP vyčleněno 29,1 milionu eur (765 milionů Kč). Sídlo má v nizozemském Haagu, což je kvůli zajištění bezpečnosti svědků. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK už totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.
Spekuluje se, že by mezi osobami obžalovanými u speciálního soudu mohlo být několik bývalých velitelů kosovskoalbánských povstalců, kteří jsou dnes významnými politiky, včetně nynějšího prezidenta Kosova Hashima Thaçiho.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, když Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal asi 10.000 lidských životů, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
Nezávislost Kosova uznala více než polovina členských států OSN, včetně České republiky a většiny členů Evropské unie. Bělehrad to rozhodně odmítá a na jeho straně jsou především Rusko a Čína. Nesouhlasí s tím ale i čtyři země EU - Slovensko, Španělsko, Rumunsko a Řecko.
