Šedesátka španělských právníků, univerzitních profesorů a politologů podepsala manifest, v němž vyzývají k reformě španělské ústavy a k vytvoření federace. Informoval o tom deník El País. K "urgentní" reformě španělské ústavy a k revizi autonomních statusů vyzvala o víkendu i nová španělská ministryně pro územní politiku Meritxell Batetová.
"Národní požadavky Katalánců, Basků, Galicijců či dalších obyvatel země by neměly být chápány jako hrozba pro španělskou demokracii ani pro jednotu státu. Jsou to legitimní přání části občanů svobodně vyjádřené v pluralitní a demokratické společnosti," uvádí se v manifestu osobností z dvacítky španělských univerzit.
Manifest rovněž označil za "hroznou" reakci předchozí vlády na katalánskou krizi. Vláda lidovců Mariana Rajoye, jíž nedávno dolní komora parlamentu vyslovila nedůvěru kvůli korupční kauze strany, odmítala dialog se separatistickým vedením Katalánska a loni v říjnu převzala přímou správu této autonomní oblasti. Tamní regionální vládu sesadila a španělská prokuratura katalánské exministry obvinila ze vzpoury.
Nová socialistická vláda Pedra Sáncheze, která složila přísahu minulý týden, chce naopak s katalánskou separatistickou vládou jednat. Ani socialisté nechtějí odtržení Katalánska od Španělska, jsou ale ochotni jednat o rozšíření autonomie.
Nový španělský ministr zahraničí Josep Borrell, který pochází z Katalánska, i ministryně Batetová, rovněž Katalánka, o víkendu hovořili o možnosti obnovit vyjednaný autonomní status Katalánska, který v roce 2010 anuloval ústavní soud v Madridu. Soud tak učinil na základě stížnosti lidovců, v jejichž čele tehdy stál Mariano Rajoy. Statut předtím schválil katalánský i španělský parlament, ale lidovci v něm napadli mimo jiné ustanovení, jímž byli Katalánci označováni za "národ".
Nový teritoriální model pro Španělsko chce prosadit ministryně Batetová, která vyzvala v sobotu k "urgentní" reformě ústavy. Autonomní uspořádání z konce 70. let je podle ministryně zastaralé. Socialisté navrhli ústavní teritoriální reformu už loni v souvislosti s katalánskou krizí. Letos v lednu vznikla v dolní komoře parlamentu příslušná komise, jejíž činnost ale záhy zamrzla poté, co ji opustili zástupci strany Ciudadanos.
Ústavní reformu bude podle deníku El País těžké prosadit, protože se pro ni musí vyslovit nejméně tři pětiny poslanců (tedy 210 poslanců) a tři pětiny senátorů (tedy 160 senátorů). Socialisté mají v Kongresu poslanců jen 84 křesel a jen 62 senátorů.
Ani dialog nové španělské vlády s katalánskou separatistickou vládou nebude jednoduchý. Katalánský premiér Quim Torra totiž stejně jako jeho předchůdce Carles Puigdemont prosazuje nezávislost Katalánska. Španělský ministr zahraničí Borrell v neděli v rozhovoru s deníkem La Sexta uvedl, že by raději jednal s bývalým katalánským vicepremiérem Oriolem Junquerasem. Ten je ale od loňského listopadu ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury.
"Rád bych demokraticky hovořil s Junquerasem, to by přispělo ke snížení napětí ve společnosti," řekl v neděli Borrell. Otázka uvěznění katalánských politiků je ale záležitost soudů, uvedl rovněž Borrell.
