Vynucené interupce
Španělsko zatklo potratáře kolumbijských povstalců

Španělská policie zatkla muže, kterého Kolumbie obviňuje, že spáchal více než stovku nucených potratů u příslušnic největšího povstaleckého hnutí, Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Zatčený Héctor Buitrago pracoval v Madridu jako zdravotník a Kolumbie se domáhá jeho vydání.

Kolumbijská prokuratura v pátek ohlásila vyšetřování nejméně 150 případů bývalých bojovnic FARC, které vypověděly, že musely ukončit své těhotenství, aby nesnížilo jejich bojeschopnost. Héctor Albeidis Arboleda Buitrago čelí obvinění, že se na většině těchto interrupcí podílel.

"Máme důkazy, že politikou FARC bylo nutit povstalkyně k potratům, aby o ně nepřišli jako o nástroj války," řekl generální prokurátor Eduardo Montealegre.

Povstalci tato nařčení dříve popírali a tvrdili, že antikoncepce byla běžně dostupná.
Jedna z žen, která opustila řady hnutí, ale řekla, že byla donucena k pěti potratům. Od žen prý povstalci vyžadovali, aby buď bojovaly, anebo se staraly o muže.

"Viděla jsem, jak ze mě vyšlo dítě, mělo ručičky, cítila jsem jak mu tluče srdce," vypověděla jedna z padesátky obětí, jejichž svědectví má generální prokuratura k dispozici. Odhaduje se, že takových případů bylo na 500. "El enfermero" (zdravotní bratr), jak Buitraga přezdívali, prováděl potraty i v osmém měsíci těhotenství.

Jedna z dívek také vypověděla, že velitel ji znásilnil jako pannu. Sliboval jí prý, že pak se bude moci vrátit domů. Mezi asi sedmi tisíci bojovníky FARC je zhruba třetina žen, z nichž mnohé byly do této povstalecké organizace přivedeny násilím.

Héctor Buitrago, který je údajně absolventem medicíny z havanské univerzity, je kolumbijským tiskem přirovnáván k nacistickému doktorovi Mengelemu. "Pro některé své lékařské praktiky Héctor čtvrtil zastřelené bojovnice FARC," uvádí se ve zprávě prokuratury. V roce 2013 Buitrago přicestoval do Madridu, kde chtěl údajně požádat o politický azyl.

Od podzimu 2012 vede kolumbijská vláda s FARC mírová jednání, ale i během nich pokračovaly až donedávna útoky povstalců a odvetné akce vládních sil. Strany se zatím dohodly na pozemkové reformě, přeměně FARC v politické hnutí a na společném postupu v boji proti obchodu s drogami. Rebelové také přislíbili složit zbraně do dvou měsíců od stvrzení míru.

Posledním velkým nedořešeným tématem je otázka trestů pro vůdce FARC. V září se strany dohodly na vytvoření zvláštních tribunálů a údajně i na tom, že pro ty, kdo se ke zločinům přiznají, bude platit maximálně osmiletý trest.

Jako konečný termín pro uzavření dohody si obě strany stanovily 23. březen 2016. Měla by tím skončit nejdelší válka v Latinské Americe, která od roku 1964 stála život 220 tisíc lidí, většinou civilistů, a miliony obyvatel přinutila opustit svůj domov.