Dolní komora španělského parlamentu ve středu schválila zákon, který poprvé formálně odsuzuje čtyřicetiletou diktaturu generála Franciska Franka. Jeho návrh byl dlouho diskutovaný a rozdělil domácí politickou scénu.
Nová legislativa prohlašuje za nelegitimní hromadné vojenské soudy, které vedly k uvěznění nebo popravám tisíců Frankových oponentů. Nařizuje, aby všechny diktátorovy sochy, plakety a další symboly byly odstraněny z veřejných budov.
Místní samosprávy mají napříště povinnost financovat snahy o exhumaci masových hrobů z doby španělské občanské války v letech 1936 - 1939.
Socialistický premiér José Luis Rodríguez Zapatero (47), jehož dědeček byl za Francova režimu popraven, učinil ze zákona vládní prioritu a dojednal pro něj podporu menších politických stran.
Schválení „zákona o historické paměti" ale nepodpořila konzervativní opozice, podle níž jde o otevírání starých ran a Zapatero tím chce rozdělit Španěly a poštvat je proti sobě. Podle lidovců se tak narušuje „duch smíření", který provázel přechod Španělska k demokracii po Frankově smrti v roce 1975.
Bývalý lidovecký premiér José María Aznar (54) se vyjádřil, že „to není práce pro vládu, vykopávat hroby".
Nová legislativa vzdává symbolický hold všem obětem války. Mezi ně patří i římsko-katoličtí duchovní i další zabití.
Vatikán během minulého víkendu blahořečil téměř 500 římských katolíků, kteří byli 
popraveni během španělské občanské války, což byla dosud největší ceremonie podobného druhu.
Návrh zákona musí ještě projít senátem, podle odborníků již ale půjde jen o formalitu. Očekává se, že nová legislativa vstoupí v platnost do konce měsíce.
Po smrti Franka byla ve Španělsku v roce 1978 schválena nová demokratická ústava. Mezi jednotlivými politickými stranami došlo k nepsané dohodě, že události z minulých let budou v zájmu obnovy odloženy. Žádné válečné zločiny proto dosud nebyly souzeny.
Na fotografiích: (1) Portrét generála Franciska Franka, (2) Španělský premiér José Luis Rodriguez Zapatero na summitu EU v Lisabonu, 19. října, (3) Stoupenci krajní španělské pravice se zakázanou vlajkou během španělského národního svátku, Barcelona, 12. října.
Foto: (1) archiv, (2), (3) AP
