Jak to půjde dál s plánovaným vysídleneckým memoriálním centrem v Berlíně? Dosud se německá nadace Útěk, vyhnání, usmíření se svými úmysly daleko nedostala. Projekt byl od počátku sporný: když Svaz vyhnanců (BdV) před deseti lety založil vlastní nadaci Centrum proti vyháněním, bylo rozhořčení velké, napsala agentura DPA.
Východní sousedé Německa se domnívali, že němečtí vyhnanci chtějí přepisovat dějiny a z pachatelů udělat oběti. Od té doby stěží prošel nějaký rok bez sporů. Ty se dosud točily kolem osob - především kolem předsedkyně BdV Eriky Steinbachové. Větší konflikt - kolem samé expozice - teprve zřejmě nastane. Úhelné body výstavy mají být stanoveny v sobotu.
Minulá německá vláda velké koalice se po dlouhém přetahování dohodla na nezávislém projektu, aby se vyvarovala výtek z přepisování dějin. V roce 2008 byla založena nadace Útěk, vyhnání, usmíření, podřízená Německému historickému muzeu, tedy nepřímo vládním orgánům. Má udržovat památku na útěk a vyhnání. Plánována je trvalá expozice v Berlíně a dokumentační a informační středisko.
V lednu se pak spor opět vyhrotil - šlo o křeslo Eriky Steinbachové v nadační radě. Po kompromisu, dosaženém tentokrát už konzervativně-liberální vládou, se šéfka BdV postu vzdala výměnou za zvýšení podílu svazu mezi členy rady. Počet členů nadační rady byl zvýšen z 13 na 21, BdV získala šest křesel místo dosavadních tří, vzrostly i podíly jiných subjektů.
Na výbušnosti však celá záležitost znovu nabyla poté, co BdV do rady jmenoval dva členy, kterým již dříve byly vytýkány výroky relativizující vinu nacistů na válečných zločinech a Německa na vypuknutí války. V reakci na to stáhla Ústřední rada Židů v Německu své dva zástupce z nadační rady.
Další členové rady sledovali vývoj se znepokojením. "Podle mého soudu je spolupráce Židů v nadační radě nezbytná," řekl biskup Hans-Jochen Jaschke, který v nadaci zastupuje katolickou církev. Zástupkyně evangelíků Petra Bahrová doufá, že sporní zástupci BdV sami odejdou, "už kvůli projektu, na nějž naše společnost 40 let čekala".
Jaschke a Bahrová doufají v návrat Ústřední rady Židů do nadační rady. Zástupce liberální strany FDP zase požaduje, aby se už konečně začalo s věcnou prací. Příležitost k tomu bude již v sobotu, kdy předseda nadace Manfred Kittel v Berlíně zveřejní základní rysy vlastní expozice. Pokud je nadační rada odsouhlasí, budou základem další práce na trvalé muzeální výstavě centra.
Avšak ani z vědecké rady nadace, která měla být garantem serióznosti memoriálu, už mnoho nezbývá. Koncem března odstoupila česká historička Kristina Kaiserová a německá novinářka Helga Hirschová. Již v prosinci opustil grémium polský historik Tomasz Szarota. Nyní hodil ručník do ringu i zástupce Romů.
Ředitel Kittel označil odchod členů grémia za "velmi politováníhodný". Nepovažuje ale spory za překvapivé. "V takto široce pojatých grémiích, jako je Útěk, vyhnání, usmíření, nemůže běžet všechno od začátku bezproblémově, to by překvapilo jen politické nevědomce," řekl.
Doufá, že debata nabude věcný charakter, jakmile bude zveřejněna koncepce připravované expozice. Naproti tomu spolupředsedkyni Zelených Claudii Rothové je jasné, že se nadací a jejími problémy musejí naléhavě zabývat parlament i vláda: "Takhle se prostě už nedá dál pracovat."
