Je třeba považovat Rusko za protivníka příštích let, nebo zůstane ukrajinská krize izolovaným jevem? Tato debata začala uvnitř Severoatlantické aliance, kde nejopatrnější státy chtějí zabránit tomu, aby se prosadila "konfrontační logika". Strategické zamyšlení bude pokračovat celé léto až do summitu NATO 4. a 5. září ve Walesu, kde by šéfové států a vlád měli rozhodnout.
Tuto debatu oživuje generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který poslední tři měsíce neustále prohlašuje, že ruská agrese proti Ukrajině narušila bezpečnost Evropy. Krize podle něj dokazuje, že čelíme hrozbám, které se zvyšují a stávají se stále více nepředvídatelné.
Velvyslanec USA při NATO Douglas Lute je přesvědčen, že tato krize je nejvýznamnější výzvou pro stabilitu Evropy od konce studené války.
Ministři obrany 28 členských zemí nedávno schválili různá operativní opatření k posílení bezpečnosti východoevropských zemí, které mají největší obavy z Ruska. Ovšem objevily se některé neshody ohledně dlouhodobých důsledků ukrajinské krize a dalšího postoje vůči Rusku.
Pro některé metropole jako Berlín a Paříž je prioritou "neuzavírat se v nějaké konfrontační logice". "Je třeba se vyvarovat tvrdým postojům, které připomínají studenou válku. Jako například rozmístit tanky u ruských hranic," soudí jistý diplomat.
Tyto země se snaží zklidnit volání Polska po umístění trvalých základen NATO na polském území. Tuto možnost přitom nevyloučil vojenský šéf aliance, americký generál Philip Breedlove.
Nejopatrnější spojenci žádají NATO, aby s podobnými kroky příliš nespěchalo a raději navrhlo upřesnění vztahů s Moskvou, než aby tyto vztahy globálně zpochybňovalo, zdůrazňuje jiný diplomat.
Otevřela se tak otázka možné revize jednoho z nejdůležitějších textů NATO, jímž je Zakládající akt, který položil základ nových vztahů západních spojenců s Ruskem po ukončení studené války. Byl podepsán na summitu v Paříži v roce 1997. Stvrzuje, že spojenci a Rusko "se nepokládají za protivníky" a shodují se na "společném budování trvalého míru" na principu "bezpečnostní spolupráce".
NATO se v dokumentu konkrétně zavazuje, že nebude rozmísťovat jaderné zbraně či podstatnější bojové síly na území nových členských zemí z východní Evropy.
Ruský velvyslanec při NATO Alexandr Gruško nedávno varoval, že podobné rozmístění spojeneckých jednotek by znamenalo "přímé porušení" Zakládajícího aktu. Rasmussen ujistil, že dosud zamýšlená opatření textu neodporují.
Jako někteří další ministři i Němka Ursula von der Leyenová zdůrazňovala, že tato opatření musejí být "co možná nejflexibilnější a mnohonárodnostní".
Velké země totiž více než kdy předtím chtějí zabránit tomu, aby opět musely provádět nákladné operace, a to v kontextu nynějších napjatých vojenských rozpočtů.
Americký ministr obrany Chuck Hagel v Bruselu opět vybízel evropské partnery, aby dávali více peněz na svou obranu. Za příklad označil plán ve výši miliardy dolarů, který nedávno oznámil prezident Barack Obama s cílem "uklidnit Evropu".
Vojenské výdaje spojenců se v posledních pěti letech snížily o 20 procent, zatímco v Rusku se za tu dobu zvýšily o 50 procent. Tato tendence je podle Rasmussena v budoucnu "neudržitelná".
