Srbsko mezi Bruselem a Moskvou

Srbsko v neděli čekají parlamentní volby - největší šance mají umírnění nacionalisté premiéra Vučiče, hodně jsou ale slyšet jejich radikální kolegové Vojislava Šešelje. V sázce je vstup do EU versus orientace na Moskvu, která má v Srbsku velké ambice.

Jak už bývá na Balkáně zvykem, každý klíčový okamžik komplikují spory a naschvály. O jeden z nich se tentokrát postaralo Chorvatsko, které se postavilo proti otevření kapitol 23 a 24 přístupových jednání s EU, pojednávající o justici a lidských právech. Záhřebu vadí údajná diskriminace chorvatské menšiny v Srbsku a nedostatečná spolupráce Bělehradu s mezinárodním tribunálem v Haagu. Jde taky o srbský zákon o stíhání válečných zločinů, umožňující i zadržení lidí, kteří žijí zahraničí.

Konflikt mezi Srby a Chorvaty trval od března 1991 do listopadu 1995 a stál 25 tisíc životů. Oba národy už sice prvotní nenávist překonaly, excesy na obou stranách se ale dějí dál. V chorvatském Splitu oslavili veteráni za hojné účasti politiků výročí jednotky Rafaela Bobana, pojmenované po někdejším veliteli fašistických Ustašovců z dob druhé světové války. Jednotka bojovala v konfliktu na začátku 90. let a ze všech sil se snažila ctít tradici svého patrona.

V Srbsku je to ještě o něco složitější, protože země celá devadesátá léta bojovala "proti všem" - Slovincům, Chorvatům, Bosenským Muslimům, Albáncům v Kosovu a nakonec čelila bombardování NATO. Pokud Chorvati argumentují nedostatečnou spoluprací Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), mají v mnohém pravdu - řada institucí tady trpí ztrátou paměti.

Vše kolem balkánských válek, vztahu k západu a bombardování NATO koncem 90. let zůstává v Srbsku stále citlivé. Před volbami se tohoto tématu chopili nacionalisté Šešeljovy radikální strany a mohutně protestovali proti dohodě s NATO. Sám Šešelj pak poslední dobou získává body - po 12 letech procesu ho osvobodil ICTY z podezření pro četné válečné excesy, když konstatoval, že pouhé podněcování národnostních vášní nebylo v daném kontextu 90. let zločinem.

Nacionalistům hraje karet taky Vučičův kurz směrem k NATO a EU, stejně jako chorvatské veto vstupu Srbska do Unie. V předvolebních průzkumech mají zhruba sedmiprocentní šance, sám Šešelj ale věří ve dvacet procent hlasů. A i když Šešelj není favoritem Kremlu, sbližování s ním podporuje víc, než cestu na Západ: "Chtěl bych podobný status, jak napříkad Bělorusko. Tedy abychom byli nezávislým státem, spojeným politicky, ekonomicky a vojensky," řekl ruské státní agentuře Sputnik.

* Jak se v Srbsku projevují válečné resentimenty a můžou ovlivnit volby?

* Jaké šance má Vučičova Pokroková strana v nadcházejících volbách?

* Jakým směrem se Srbsko po volbách nejspíš vydá?

Odpovědi na tyto otázky a celý text najdete v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 18. dubna.