Srbsko se dohodlo s Kosovem, svou bývalou provincií, na správě společné hranice a hraničních přechodů i na tom, že Priština bude moci samostatně vystupovat na mezinárodních jednáních. Díky této dohodě se zvyšují šance Bělehradu na to, aby se příští týden oficiálně stal kandidátem na vstup do Evropské unie.
Dohoda udělala radost vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové a eurokomisaři pro rozšíření Štefanovi Fülemu. Podle Bruselu jde o krok, který znamená posílení stability nejen v oblasti Balkánu, ale i celé Evropské unie.
Dohoda udělala radost vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové a eurokomisaři pro rozšíření Štefanovi Fülemu. Podle Bruselu jde o krok, který znamená posílení stability nejen v oblasti Balkánu, ale i celé Evropské unie.
"Tyto dohody vidíme velmi rádi zejména s ohledem na to, že se příští týden bude jednat o přidělení statusu kandidátské země Srbsku," řekla Ashtonová. Toto téma budou mít na programu ministři zahraničí zemí členských zemí sedmadvacítky, jejichž schůzka se v Bruselu koná v pondělí a úterý.
Kosovo je nejmladší evropskou zemí. Před čtyřmi lety vyhlásilo nezávislost na Srbsku, což Bělehrad neuznává. Obě dvě země nicméně v posledním roce jednaly o normalizaci vzájemných vztahů. Jedním ze sporných bodů byl požadavek Prištiny, aby na regionálních konferencích mohla vystupovat pod jménem "Kosovo". To nyní bude moci dělat, ale u jména této země se objeví hvězdička odkazující na poznámku pod čarou. Ta se bude odvolávat na rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 1999, která Kosovo uznává jako součást Srbska. Kosovo už ale nebude na balkánských jednáních zastupováno OSN a bude moci samo podepisovat dohody.
Druhý důležitý bod dohody se týká aplikace dohod z roku 2011 o volném pohybu přes hranice a spravování hraničních přechodů mezi Srbskem a Kosovem, které byly v posledních měsících zdrojem silného napětí. Kosovští Srbové udělali ve čtvrtek vstřícný krok a oznámili opětné otevření dvou hraničních přechodů, které blokovali od července barikádami. U těchto přechodů došlo minulý rok několikrát k násilnostem a jejich bezpečnost zajišťují experti vyslaní Evropskou unií a NATO.
"Jednání vedená v Bruselu byla skutečně velmi obtížná," řekl srbský vyjednávač Borko Stefanović a vyslovil radost nad tím, že se dospělo k dohodě. "Nyní musí EU a její státy rozhodnout o statusu na základě závěrů Evropské komise."
Francie, Itálie a Rakousko zaslaly tento týden Ashtonové dopis, v němž podpořily udělení statusu kandidátské země a uvedly, že Bělehrad splnil podmínky stanovené v prosinci. Podporu Bělehradu vyslovil i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při své návštěvě Bělehradu ve čtvrtek. Loni v prosinci to bylo právě Německo, které zablokovalo udělení statusu s tím, že chce vidět větší pokrok v jednání mezi Srbskem a Kosovem.
Pozitivní rozhodnutí EU potěší také srbského prezidenta Borise Tadiče, který si přeje získat pro Srbsko status kandidáta před zahájením volební kampaně pro květnové parlamentní volby v zemi.
Dnešní dohoda je výsledkem rok trvajících jednání za zprostředkování EU, jehož cílem bylo zmírnit napětí a umožnit oběma státům pokojně existovat vedle sebe.
Sama Evropská unie nezávislost Kosova neuznala, neboť ji neuznává ani pět jejích členských států - Slovensko, Řecko, Kypr, Rumunsko a Španělsko, protože se samy obávají nároků svých početných národnostních menšin. Kosovo rovněž neuznává Moskva, naopak USA patřily vždy k jeho zastáncům.
