Kdyby to záleželo na srbských nacionalistech, země by nyní žádala o členství v Ruské federaci a rozprodala by svoje jmění ruským boháčům. To vše z vděčnosti za to, že Moskva blokuje vyhlášení nezávislosti jihosrbské vzbouřenecké provincie Kosovo, píše agentura AP.
Stále silnější hlasy volající po těsnějších politických a ekonomických vztazích s Ruskem vyvolaly na Západě obavy, že by se Srbsko mohlo vzdát svého proklamovaného cíle stát se členem Evropské unie a NATO a zvolilo by si raději kontrolovanou demokracii ve stylu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Analytici upozorňují, že tendence srbských nacionalistů opustit prozápadní politiku je odměnou Moskvě za její úspěšné blokování plánů USA a EU udělit nezávislost Kosovu prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN.
Předák srbských ultranacionalistů Tomislav Nikolić, který stojí v čele největší politické strany, jež se zřejmě po příštích volbách dostane k moci, se netají přáním, aby se Srbsko stalo raději "ruskou provincií než členem EU". Vyzval vládu, aby přehodnotila někdejší iniciativu zesnulého prezidenta Slobodana Miloševiče formálně se připojit k unii Rusko-Bělorusko.
Premiér Vojislav Koštunica, který stojí stále více na straně extrémních nacionalistů, řekl, že Bělehrad "nyní ví, jak poděkovat" Moskvě za její podporu ve věci Kosova. Prohlásil také, že Srbsko nevstoupí do NATO, pokud Kosovo získá nezávislost, a kritizoval ostře Washington a NATO za jejich podporu kosovské samostatnosti.
Srbský ministr vnitra a člen Koštunicovy konzervativní Demokratické strany Srbska (DSS) Dragan Jočić řekl, že "příklon k Rusku je logický, protože Rusko brání v Radě bezpečnosti rozdělení srbského území".
Vzpurná kosovská provincie obývaná převážně Albánci zůstává formálně součástí Srbska, ale je od roku 1999 spravována Spojenými národy a NATO.
Strategie nacionalistů, která mění Srbsko v jediného těsného spojence Ruska ve střední Evropě, byla doposud blokována dvěma prozápadními stranami v Koštunicově vládní koalici. Tou problém Kosova značně otřásá.
Politický příklon Bělehradu k Moskvě by měl Rusku umožnit dosáhnout významných úspěchů při kontrole energetické sítě na Balkáně, kterou Rusko považuje za klíčový koridor pro dodávky plynu a ropy do západní Evropy. Mohlo by to znamenat podnět pro ruské investory, kteří se podle oficiálních čísel zatím řadí na 18. místo mezi zahraničními investory v Srbsku, jsou tedy daleko za zájemci z EU a USA.
Ačkoli Srbsko vždycky udržovalo těsné vztahy se svým ortodoxním slovanským spojencem, neuzavřely tyto země nikdy politické nebo vojenské spojenectví, protože Srbsko vždy tíhlo spíše k Západu.
Ruský velvyslanec v Bělehradě Alexandr Alexejev označil současné rusko-srbské vztahy za "nejlepší" od druhé světové války a dodal, že Moskva "nebude proti členství Srbska v EU, pokud si bude přát jít touto cestou".
Koštunicova vláda zřejmě preferuje ruské firmy v plánovaném prodeji některých státních firem, jež patří na Balkáně k největším. Odmítla ale spekulace, že tento postoj je přímo spojen s diplomatickou podporou Moskvy ohledně Kosova.
Ruský ropný gigant Lukoil je ve výhodné pozici při privatizaci srbské státní ropné společnosti NIS, Aeroflot je považován za "strategického" kupce srbské letecké společnosti JAT Airways a ruský hliníkárenský magnát Oleg Deripaska je po mediálně sledovaném setkání s Koštunicou údajně hlavním zájemcem v obnoveném tendru na prodej největšího měďného dolu v zemi RTB Bor.
Na fotografii: Premiér Vojislav Koštunica, nedatováno
FOTO: archiv
