Srbský prezident Aleksandar Vučić hodlá v rámci případné dohody s Kosovem usilovat o záruku, že se Srbsko v roce 2025 stane členem Evropské unie. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho uznalo přes 110 zemí, ale Srbsko, ani Rusko a pět států EU nikoliv. Vztahy mezi Prištinou a Bělehradem jsou tak nadále napjaté. Normalizace vztahů obou států je klíčovým předpokladem pro získání členství v EU.
V roce 2013 se Srbsko a Kosovo zavázaly, že spolu budou pod záštitou EU jednat. Dosud ale významný pokrok zaznamenán nebyl. "Pokud někdy uzavřeme dohodu (s Prištinou), Srbsko by potřebovalo jasné záruky, že se v roce 2025 stane členem EU," řekl Vučić. Zároveň ale upozornil, že by mohlo trvat i deset let, než Bělehrad a Priština dohodu uzavřou.
"Někdy se pousměji, když slyším, jak lidé zjednodušují dohodu na větu - Dám ti tři vesnice a od tebe dostanu šest vesnic," pokračoval srbský prezident. "Pokud někdy uzavřeme dohodu (s Prištinou), bude to muset být obecná dohoda, která by zahrnovala nejen vztahy mezi námi a Albánci v Kosovu, ale také rezoluci o naší cestě do EU a o dalším ekonomickém vývoji," doplnil.
V neděli Vučić navštívil srbskou menšinu žijící v Kosovu a během svého hlavního projevu k přítomným vyzval k míru a usmíření s kosovskými Albánci, zároveň ale pochválil bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, kterému je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek. Milošević zemřel v průběhu procesu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v roce 2006. Kosovský prezident Hashim Thaçi Vučičův výrok označil za provokaci.
Hovoří se o výměně území
V úterý kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj na okraj obchodní a politické konference ve slovinském městě Bled řekl, že Kosovo a Srbsko by mohly do jara uzavřít dohodu. Doplnil přitom, že Priština by podepsala dohodu pouze, pokud by zahrnovala i srbské uznání Kosova. Vučić ale opakovaně prohlašuje, že Srbsko nezávislost Kosova nikdy neuzná.
Konkrétní obsah dohody byl zatím spíše předmětem spekulací. Hovoří se například o výměně území. Případná dohoda o výměně území by umožnila Srbsku udržet si kontrolu nad severními částmi Kosova, kde žijí převážně kosovští Srbové. Bělehrad by se na oplátku vzdal jihosrbské oblasti Preševského údolí s početným albánským obyvatelstvem. Tuto cestu naznačovali jak Vučić, tak Thaçi, byť velice opatrně a nepřímo s použitím termínů jako demarkace či korektura původní administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem.
USA a někteří představitelé EU uvedli, že by nebyli proti dohodě o výměně území, pokud by se na tom Srbsko a Kosovo domluvily. Německo ale změnu hranic na Balkáně odmítá s tím, že by to mohlo vzkřísit křivdy z válek v 90. letech.
"Je nemožné mít dohodu bez podpory Německa, Ruska, USA či Francie, " uvedl Vučić v rozhovoru. Zároveň řekl, že vzestup pravicových stran v Evropě může spolu s kampaní před volbami do Evropského parlamentu příští rok šance na uzavření dohody snížit.
