Další předčasné parlamentní volby, které v neděli po dvou letech opět čekají Srbsko, předem znají svého vítěze. Nepochybně jím bude hlavní strana vládní koalice Srbská pokroková strana (SNS) premiéra Aleksandara Vučiče. Otázka je, nakolik silná z nich vyjde, zda znovu vytvoří s některou stranou koalici, a pokud ano, se kterou.
Vučić už dřív netajil, že s vůdcem dosavadního koaličního partnera, Socialistické strany Srbska (SPS), vicepremiérem Ivicou Dačičem, má komplikované vztahy, a v posledních dnech to zopakoval.
I to je důvod v pozadí, proč nejsilnější muž současné srbské politické scény mimořádné volby inicioval. Chce potvrdit co nejsilnější mandát pro pokračování nezbytných, pro veřejnost však bolestivých reforem. Chce mandát co nejméně závislý na případném partnerovi, jenž by se dříve či později mohl ukázat jako problematický.
Srbské hospodářství zaznamenalo loni růst 0,8 procenta a podle Světové banky by letos mohlo dosáhnout téměř dvouprocentního vzestupu. Mezinárodní měnový fond (MMF) při únorovém hodnocení, jak Srbsko plní podmínky poskytnutého úvěru ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 32,5 miliardy korun), vyjádřil spokojenost s ekonomickým programem. Nicméně vládu ještě čekají zásadní změny vedoucí ke snížení "přezaměstnanosti" veřejného sektoru a k restrukturalizaci ztrátových státních podniků.
Vučić má především v úmyslu zprivatizovat nerentabilní velké společnosti, které potřebují zastavit rostoucí dluhy. To nevyhnutelně předpokládá mimo jiné i radikální snížení počtu zaměstnanců. Čím dřív se s tím začne, tím líp, a než se do toho premiér pustí, chce se ujistit dostatečnou podporou veřejnosti.
Poslední průzkumy naznačují, že SNS (přesněji kandidátní listina "Aleksandar Vučić - Srbsko vítězí", kterou strana kolem sebe vytvořila) by opět mohla získat kolem 50 procent hlasů (47 až 51 procent), což by jí za určitých okolností mohlo ve 250členné Národní skupštině přinést i dvoutřetinovou většinu. Do voleb jsou totiž přihlášené dvě desítky kandidátních listin - jednotlivých politických stran i volebních uskupení -, z nichž většina odebere určité procento hlasů, ale do parlamentu se nedostane, protože nepřekročí pětiprocentní práh.
Za SNS jsou podle sondáží s velkým odstupem druzí socialisté, které hodlá podpořit něco přes 12 procent voličů. Na jednotlivé strany silně rozdrobené "demokratické" opozice tak mnoho hlasů nezbývá, a to tím spíš, že na třetí místo vyskočila Srbská radikální strana (SRS), které ankety přisuzují kolem osmi procent, což by pro ni znamenalo návrat do sněmovny po čtyřleté pauze.
Výsledek radikálů by ale mohl být ještě lepší vzhledem k tomu, že straně pomohl nedávný zprošťující rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vynesený nad jejím ultranacionalistickým vůdcem Vojislavem Šešeljem.
Vučić, jehož dalším prioritním cílem, souvisejícím se zotavováním ekonomiky, je pokračování na cestě do Evropské unie, těsně před volbami důrazně zopakoval, že koaliční spojení s radikály pro něj nepřipadá v úvahu. V pohnutých devadesátých letech s nimi vstoupil do politiky a s Šešeljem úzce spolupracoval, ale v roce 2008 následoval nynějšího prezidenta Tomislava Nikoliče a za SRS udělal tlustou čáru. Nabral evropský kurs, byť složitý vzhledem ke snaze zachovat přátelské vztahy s Ruskem, jež v minulosti Srbsku poskytovalo podporu, například neuznáním samostatnosti Kosova.
Kromě stran národnostních menšin, pro něž procentní práh neplatí, se podle průzkumů do skupštiny také může dostat s necelými šesti procenty hlasů koalice Za spravedlivé Srbsko kolem kdysi vládnoucí Demokratické strany zavražděného premiéra Zorana Djindjiče.
Na samé pětiprocentní hraně je ještě několik stran, včetně koalice Dveře vedené Demokratickou stranou Srbska (DSS), jejímž vůdcem býval poslední prezident srbsko-černohorské Jugoslávie a rovněž jeden ze srbských expremiérů Vojislav Koštunica. DSS ale popularita postupně klesala a v roce 2014 se do parlamentu nedostala.
O tom, jak silná z voleb vyjde Vučičova strana, rozhodnou její voliči - nesmějí podlehnout přesvědčení, že vše je jasné, a musejí přijít k volebním urnám. Kolik jich mezi téměř 6,8 milionu občanů oprávněných volit bude skutečně hlasovat, se teprve uvidí. Odhadovaná celková volební účast je 62 procent.
Kolem 8300 volebních místností bude otevřeno od sedmi hodin ráno do osmi hodin večer SELČ. Dohlížet na regulérnost hlasování bude více než 1800 pozorovatelů, z toho 196 cizinců - z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), z Parlamentního shromáždění Rady Evropy a z některých zahraničních ambasád.
