Šéfové diplomacií zemí EU v pondělí posunuli Srbsko o krok blíž k případnému členství v Evropské unii, když po mnoha měsících váhání vyzvali Evropskou komisi k posouzení, zda je s balkánskou zemí možné zahájit vstupní rozhovory.
Ministři zároveň potvrdili, že k dalšímu pokroku je nezbytné, aby Bělehrad plně spolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii při dopadení bývalého bosenskosrbského velitele Ratka Mladiče, obviňovaného z válečných zločinů z dob bojů po rozpadu někdejší Jugoslávie. Mladičovi je mimo jiné připisována zodpovědnost za masakr osmi tisíc mužů a chlapců ve východobosenské Srebrenici v roce 1995.
Zprávu z lucemburského zasedání ministrů zahraničí přivítal srbský ministr obrany Dragan Sutanovać, který prohlásil, že pro jeho zemi je "cesta do Evropy nyní nezastavitelná".
Zdrženlivěji reagoval ministr práce Rasim Ljajić, který do konce loňského roku působil na postu koordinátora pro vyhledávání válečných zločinců. Upozornil, že proces přibližování Srbska k EU bude dlouhý a obtížný. "Jsme na cestě do Evropy, ale směřujeme tam rychlostí trabantu, nikoli mercedesu," řekl. Optimismus nevyjádřil ani v otázce dopadení Mladiče. "Tvrdě na tom pracujeme a svou práci dokončíme. Kdy, jak a za jakých okolností se to stane, to mi není známo," poznamenal.
Srbský ministr pro evropské záležitosti, který se setkání v Lucemburku účastnil, uvedl, že vydání Mladiče chápe Bělehrad jako předpoklad smíření v regionu. V rozhovoru pro list International Herald Tribune prohlásil srbský prezident Boris Tadić, že ve věci Mladičova dopadení jeho země "dostojí svým závazkům až do konce".
Srbsko požádalo unii o členství už loni v prosinci, ale kvůli odporu Nizozemska nemohla žádost dostat zelenou. Pro Nizozemce se jedná o citlivou otázku, protože k masakru ve Srebrenici došlo za bezradného přihlížení čtyř stovek nizozemských příslušníků mírových jednotek OSN.
V rámci EU se proti neústupné pozici Nizozemska stavěly Itálie, Slovinsko, Švédsko a Německo. Oddalování evropské integrace podle nich oslabuje stávající prozápadní vládu v Bělehradě. Nyní převážil názor, že je třeba "ocenit" Bělehrad za to, že se snaží řešit problém Kosova.
Srbsko pod tlakem mezinárodního společenství souhlasilo s tím, že bude jednat s Kosovem, které se od něj jednostranně odtrhlo v roce 2008. Souhlas s jednáním podle Bělehradu ale neznamená, že by Srbsko nezávislost Kosova uznalo. Vláda premiéra Tadiče je pod tlakem srbské národovecké opozice, která požaduje, aby Bělehrad přihlášku do EU stáhl. Zahájení přímých jednání s Prištinou je totiž prý de facto uznáním kosovské nezávislosti z donucení.
Evropská komise jako výkonný orgán bloku má nyní posoudit, zda je možné se Srbskem vstupní rozhovory zahájit. S jejich otevřením by pak musely souhlasit všechny země EU.
Každá kandidátská země musí před vstupem přistoupit na sladění svého právního řádu s unijními právními předpisy a přijmout závazky, které vyplývají z členství v unii. Měla by rovněž urovnat vztahy se svými sousedy. Ambicí Bělehradu je vstoupit do EU v letech 2014 či 2015.
Chorvatsko, které rovněž usiluje o vstup do EU, odblokování srbské žádosti uvítalo a vyjádřilo přesvědčení, že to přispěje ke stabilizaci Balkánského poloostrova.
Záhřeb již stihl postoupit v integračním procesu s EU relativně dál. V přístupových rozhovorech mu zbývá uzavřít ještě třetinu z 33 projednávaných kapitol. Záhřeb doufá, že vyjednávání skončí v roce 2012.
