Sté výročí
Srbsku vadí role viníka první světové války. Předloží svou verzi

Srbsko se nechce spokojit s historickou rolí původce první světové války a hodlá světu nabídnout svou vlastní verzi válečných událostí. V roce stého výročí vypuknutí konfliktu připravuje speciální filmový dokument věhlasný srbský režisér Emir Kusturica, na veřejnost se dostávají údajné nové důkazy o tom, že válečným štváčem byla ve skutečnosti habsburská monarchie.

Bezprostřední příčinou první světové války byl podle většiny historiků sarajevský atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který 28. června 1914 spáchal bosenskosrbský politický aktivista Gavrilo Princip. Událost později vyvolala tvrdé rakouské ultimátum a vyhlášení války. Evropský kontinent se během jednoho měsíce ocitl ve válečném konfliktu.

V roce stého výročí vypuknutí války srbským úřadům dochází trpělivost. Nesouhlasí s tím, aby mladý srbský nacionalista Princip, který na konci války v terezínském žaláři podlehl tuberkulóze, byl označován za teroristu a přirovnáván bezmála k bojovníkům sítě al-Kajda.

Kusturica chystá na toto téma dokument, který by zachytil srbský pohled na scénář sarajevské válečné předehry.

Princip nalezl u režiséra Kusturici zastání. "Princip zabil okupanta Františka Ferdinanda, rasistu a antisemitu, ve svém vlastním městě Sarajevu, nikoli ve Vídni nebo v některém rakousko-uherském paláci," řekl na adresu sarajevského atentátníka.

Velký ohlas má v těchto dnech v srbském tisku archivní dokument, který má dokazovat odpovědnost Rakousko-Uherska za vypuknutí války. Bělehradský státní archiv předal novinářům dopis rakouského guvernéra Bosny a Hercegoviny Oskara Potioreka vídeňskému ministru financí Leonu Bilińskému z května 1913. Vyplývá z něj údajně, že habsburské mocnářství plánovalo útok na Srbsko už rok před Ferdinandovou vraždou.

"Za válku nejsme odpovědni. Potiorek plánoval útok rok před atentátem na arcivévodu," komentoval dokument bělehradský list Telegraf. Podle srbského historika Miroslava Perišiče je dopis zásadním argumentem, který může Srbsko a jeho ruského spojence zbavit nálepky iniciátorů válečného konfliktu.

V mezinárodní vědecké komunitě nicméně srbská argumentace vyvolává údiv. Podle rakouského historika Manfrieda Rauchensteinera není Potiorekův dopis žádným převratným nálezem a není navíc jasné, jak se mohl ocitnout v bělehradském archivu.