Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nepřítomnosti shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodina za válek v letech 1991-1995. Žalobci žádali trest 28 let vězení, tribunál ale nařídil Šešeljovo osvobození. Záhřeb oznámil, že zakázal Šešeljovi vstup na chorvatské území.
"Tímto zproštěním viny ve všech devíti bodech obžaloby vydaný zatýkací rozkaz pozbývá smyslu. Vojislav Šešelj je nyní volný," prohlásil na závěr vynášení rozhodnutí svého senátu předsedající soudce Jean-Claude Antonetti.
Tři body obžaloby se týkaly zločinů proti lidskosti a šest dalších porušení válečného práva nebo válečných zvyků. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojeny zejména s etnickými čistkami, které Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy. Šlo mimo jiné o vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.
Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli ale k závěru, že cílem jeho prohlášení bylo burcovat srbské bojovníky, ne nabádat ke zločinům. Prakticky totéž se týká vysílání dobrovolníků, jehož smyslem bylo podle dvou ze tří členů senátu bránit srbské obyvatelstvo v konfliktech v rozpadající se Jugoslávii. "Žalobce předložil obecná tvrzení, která nejsou podepřena důkazy," shrnul celkový závěr senátu Antonetti. S většinou osvobozujících výroků na rozdíl od svých dvou kolegů ale nesouhlasila soudkyně Flavia Lattanziová.
Šešelj výsledek procesu uvítal. "Tentokrát, po tolika soudech s nevinnými Srby, soudci... z právního hlediska vynesli jediný možný verdikt," řekl v Bělehradu na tiskové konferenci. "Objevili se dva čestní soudci, kteří ukázali, že profesionalita a čest jsou nad politickým nátlakem," uvedl rovněž. Jeho negativní názor na ICTY se tím ale nemění.
Řekl také, že bude žádat od ICTY kompenzace, a to ve výši 12 milionů eur (téměř 325 milionů korun). Experti mu ale velké šance na úspěch nedávají. Na twitteru Šešelj provokativně vzkázal chorvatské prezidentce Kolindě Grabarové Kitarovičové: "Moje drahá Kolindo, připrav se, připrav, brzy přijedu na oficiální návštěvu." Chorvatsko oznámilo, že zakázalo Šešeljovi vstup na své území. Podle mluvčí ministerstva vnitra tak učinilo proto, že Šešelj představuje "hrozbu veřejnému pořádku".
Předseda chorvatské vlády Tihomir Orešković označil rozhodnutí za ostudné. "Tento rozsudek je pro haagský tribunál ostudný a znamená porážku pro... prokuraturu (ICTY)," citovala premiéra záhřebská média.
Podle hlavního žalobce tribunálu Serge Brammertze bude osvobozující rozsudek v procesu se Šešeljem zklamáním pro oběti konfliktů provázejících rozpad Jugoslávie. Zpochybnil řadu klíčových nálezů dvou soudců a dal najevo, že téměř jistě bude podáno odvolání, ale nejprve prostuduje stostránkový text rozhodnutí.
Mezi závěry senátu, s nimiž Brammertz nesouhlasí, je konstatování, že plán na vytvoření Velkého Srbska spojením s územími v Chorvatsku a Bosně považovanými za srbská byl "politický cíl, nikoli zločinný plán.
Předseda Srbské radikální strany (SRS) nebyl vynášení verdiktu přítomen. Do Haagu se odmítl vrátit poté, co ho soudci v listopadu 2014 dočasně pustili do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny.
Haagskému tribunálu se Šešelj přihlásil dobrovolně v roce 2003, krátce poté, co byl u ICTY obviněn ze zločinů spáchaných za války v bývalé Jugoslávii. Proces začal 7. listopadu 2007 a soudní jednání skončilo 20. března 2012. Soud se z různých procesních důvodů protahoval a řízení se zahajovalo nadvakrát. První zahájení už v roce 2006 bylo zrušeno.
"Spím klidně jako dítě, nemám se svědomím žádný problém," napsal radikál na twitteru ještě před vynesením rozsudku. Už dříve řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu ho nezajímá. Podle neoficiálních informací, které prý měl k dispozici, očekával uložení trestu 25 let vězení. Byl odhodlán odvolat se proti každému odsuzujícímu verdiktu.
|
Vizitka srbského nacionalisty Vojislava Šešelje - Vojislav Šešelj, rodák ze Sarajeva, patřil od začátku ozbrojených srážek v někdejší Jugoslávii k nejhorlivějším zastáncům myšlenky Velkého Srbska, které mělo podle jeho představ zabírat prakticky celou Jugoslávii až na Slovinsko a část Chorvatska. Jím podporované dobrovolnické jednotky se zapojily do ozbrojených srážek jak v Chorvatsku a v Bosně, tak později v Kosovu. Šešelj se uplatnil i v bělehradské politice, kde dodnes patří k největším jestřábům.
- Koncem 90. let byl ale dlouholetý předseda Srbské radikální strany (SRS) opět Miloševičovým spojencem, mezi roky 1998 a 2000 byl místopředsedou srbské vlády. Po svržení Miloševičova režimu v říjnu 2000 se Šešelj stal neoficiálním vůdcem srbského nacionalistického hnutí. Svou extrémně nacionalistickou stranu vede nepřetržitě od roku 1991; v jejím čele formálně stál i v letech 2003 až 2014, kdy pobýval ve vězení ICTY.
|
