Němečtí vládní politici začínají nahlas uvažovat o možném stažení německých vojáků z turecké letecké základny Inçirlik. Ankara, jejíž vztahy s Berlínem jsou nyní podle odborníků nejhorší za nejméně dvě desítky let, totiž neumožňuje německým poslancům, aby vojáky navštívili. Proti tomu se jasně postavili například vicekancléř a šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel nebo předseda Bundestagu Norbert Lammert z koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Gabriel deníku Mitteldeutsche Zeitung řekl, že německá armáda stojí pod parlamentním dohledem. "A když parlament nemůže svoji armádu navštívit, tak tam armáda nemůže zůstat. To je zcela jasné," nechal se slyšet. Již dříve o možnosti stažení německých vojáků, kteří v Turecku pomáhají při boji proti Islámskému státu, hovořil také Lammert.
Vztahy Berlína a Ankary narušilo v poslední době několik událostí. Nejvýznamnější z nich byla z tureckého pohledu rezoluce německého parlamentu, který začátkem června označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Turecko, které je nástupnickou zemí Osmanské říše, reagovalo pobouřeně, odvolalo svého velvyslance z Berlína ke konzultacím a pohrozilo i dalšími kroky.
Výrazné ochlazení vztahů se již dotklo i armádní spolupráce obou zemí. Turecko totiž zakázalo návštěvu letecké základny Inçirlik několika poslancům i státnímu tajemníkovi německého ministerstva obrany. Do areálu tak v poslední době vpustilo jen spolkovou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou.
V Německu se nyní stále častěji ozývají hlasy, že takto spolupráce dlouhodobě nemůže fungovat. Kompromis se zatím nepodařil vyjednat ani německé kancléřce Angele Merkelové.
V září se na základnu chystají vyrazit poslanci všech frakcí Bundestagu, kteří se věnují armádním otázkám. Zda tam budou vpuštěni, zatím není jasné.
