Symbol blahobytu
Staré zlaté časy. Němci stále "syslí" miliardy marek
27.12.2014 07:30
Hodně peněz, za které si můžete sotva něco koupit. Němcům přijde zjevně zatěžko rozloučit se definitivně se všemi svými markami (DEM, DM). Podle Německé spolkové banky (Deutsche Bundesbank) schraňují ještě i dnes miliardy mincí a bankovek. Také z nostalgie, jak ukazuje jeden průzkum.
Jako zákonné platidlo dosloužila německá marka před 13 lety. Přesto jich je dosud "v oběhu" zhruba 24 miliardy mincí a kolem 169 milionů bankovek. Na jedné straně se to může zdát hodně, na straně druhé ale tyto cifry dokládají, že se drtivá většina staré měny vrátila do peněžních ústavů.
Nevrácená hotovost má přesto velmi slušnou celkovou hodnotu. Jde plus mínus o 12,9 miliardy marek (Z toho 6,1 miliardy v papírové podobě, což činí v přepočtu přibližně 6,6 miliard eur (asi 182 miliard Kč.).
Rozpočteno na 81 milionů obyvatel Spolkové republiky, syslí každý z nich doma teoreticky 160 marek v mincích a bankovkách.
Lidem dělá těžko rozloučit se hlavně s mincemi. Do listopadu 2013 jich nevrátili, respektive nevyměnili za eura až neuvěřitelných 55 procent. U bankovek je to pouhopouhých asi pět procent.
Podle průzkumu Emnid, který zadala Postbank, se většina lidí nechce rozloučit se starými mincemi a bankovkami ze sentimentálních důvodů. Celkem 74 procent dotázaných uvedlo, že vysloužilou hotovost si nechávají na památku. A prokazují jí tak i čest.
Čtyřiadvacet procent respondentů si staré marky stále schovává jako hodnotu. A 22 procent Němců přiznává, že starou měnu prostě zapomněli vyměnit za novou.
Spolková banka to ale nemůže definitivně potvrdit. "Můžeme se věci pouze domnívat. Určitě hrají velkou roli také sběratelské motivy, prosté zapomenutí případně ztráta deponované hotovosti v DM."
Jak banka dále informuje, stále znovu se náhodně vynořují staré bankovky. Jedni pozůstalí tak sotva věřili svému štěstí, když ve sklepě s uhlím zděděného domu narazili na slušnou hotovost v markách.
Dlouhou dobu ukryty byly také papírové marky, které našli jistí nájemníci při sanaci koupelny po odstranění vany.
Teorii sběratelské vášně a nostalgie podporují i čísla. Lidé stále schraňují především peníze nižších hodnot. Desetimarkovek si z celkového nevráceného objemu schovávají 17 procent a pětimarkovek 51 procent.
U mincí pak platí, že čím nižší hodnota, hlavně deset feniků a méně, tím více se lidé nenamáhali je vyměnit. Mnoho penízů se prostě někam zakutálelo, ztratilo.
Zvláštní kategorii tvoří mince pamětní.
Větší objemy hotovosti se ale podle spolkové banky můžou nacházet také v zahraničí. Zvláště v bývalé Jugoslávii a některých částech východní Evropy sloužily německé marky jako jakási druhá měna. DM byla také v celém světě používaná jako prostředek transakcí a uchovávání hodnoty.
Máte-li doma ve slamníků ještě německé "mařeny", jak se jim za časů socialismu také říkalo, nemusíte zoufat, že by ztratily svou hodnotu. Spolková banka starou měnu stále a bez časového omezení vyměňuje za aura.
Buď přímo v jedné že svých poboček, nebo - ve výjimečných případech - i prostřednictvím pošty přes filiálku v Mainzu (Mohuč). V tomto případě ale nese riziko klient.
Že se staré marky stále vyměňují za eura, dokládají čísla. Od ledna do listopadu 2014 se tak dělo v průměru 818krát v pracovním dnu. Banka v daném období stáhla z oběhu celkem 101,9 milionu marek a vyplatila za ně 52,1 milionu eur.
1