Škol, nemocnic, veřejných služeb i vnitrostátní letecké dopravy se dotkla úterní protestní stávka francouzských státních zaměstnanců proti pracovní reformě prezidenta Emmanuela Macrona. Změny zákoníku práce mají zvětšit pružnost firem v přijímání a propuštění zaměstnanců a snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost. Státní sektor by na jejím základě mělo do roku 2022 opustit 120 tisíc zaměstnanců.
Stávku svolalo poprvé za posledních deset let společně všech devět odborových svazů sdružujících 5,4 milionu státních zaměstnanců. Prosazovaná reforma zhorší podle nich pracovní podmínky. Kontroverzní změny zákoníku práce by měly vést mimo jiné ke zmrazení platů státních zaměstnanců, zrušení náhrad za první den pracovní neschopnosti a propouštění.
Podle společnosti Air France bude v úterý kvůli stávce nutné zrušit asi 25 procent vnitrostátních letů. Letů do zahraničí by se protest nijak dotknout neměl. Bez výrazných omezení by měl fungovat provoz na železnici.
Stávka
Ministerstvo školství v prohlášení uvedlo, že se do stávky zapojilo asi 17 procent všech učitelů po celé zemi. Podle odborářů jich do práce nepřišlo ale 35 až 50 procent.
Zavřené byly v úterý i školní jídelny či mateřské školy. Například v jihofrancouzském přístavním městě Marseille zůstaly dnes zavřené tři čtvrtiny školních jídelen a 80 procent školek. Neučilo se také na některých středních školách v Paříži. Vchody do nich blokovali na znamení solidarity s odboráři sami středoškoláci.
"Ruší všechna sociální opatření, která by měla chránit ty nejslabší a dělníky," uvedla Sandrine Amoudová, jedna ze stávkujících učitelek v hlavním městě.
Výzva
Jean-Claude Mailly, předseda odborů Force Ouvrière (FO), které často sledují tvrdou linii, vyzval v úterý na shromáždění v Lyonu prezidenta Emmanuela Macrona, aby skončil s úspornými opatřeními na úkor státních zaměstnanců.
Proti reformě zákoníku práce se protestovalo v uplynulých dnech již několikrát. K další stávce 19. října vyzval dnes odborový svaz CGT.
Reforma zákoníku práce, kterou na konci září Macron podepsal, je jednou z velkých zákonodárných iniciativ nového prezidenta od nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu.
Cílem je snížit dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která v červenci ve Francii činila 9,8 procenta a byla nad průměrem Evropské unie. Ten byl 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které už dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn.
