"Stavět zase hranice a migranty odstřelit? Čechy nechápu"

Bez zjitřených emocí zvládá nyní příliv uprchlíků bavorský Weiden nedaleko česko-německé hranice. Čtyřicetitisícové město má na svém území na sedm stovek běženců. Velkému vzrušení, které příchod migrantů vyvolává v Česku, místní příliš nerozumějí, řekl weidenský primátor Kurt Seggewis. Podle něj je k uklidnění atmosféry nutné s obyvateli o problému mluvit a pravidelně je informovat.

Do Německa letos dorazil téměř milion běženců. V ČR policie zadržela od poloviny června 3285 uprchlíků bez řádných dokladů. Česká vláda souhlasila s tím, že Česko přijme do konce roku 2017 celkem 1500 lidí. Příští rok by to podle plánu mělo být 700 osob.

Seggewis podotkl, že o stejný počet, jaký chce vzít celá země, se stará už teď jeho město. To má s uprchlíky bohaté zkušenosti. Po válce přijalo odsunuté sudetské Němce, později pak utečence z bývalé Jugoslávie či Sovětského svazu. Příchozí tvoří nyní desetinu obyvatel. Kvůli přílivu muselo město vybudovat nové školy a další instituce.

"Česká republika a Německo mají podobný základ. Platí tu ženevská konvence. Na tom se shodneme. Lidé ze Sýrie a Iráku nejsou ekonomičtí migranti. Přicházejí z válečných oblastí. V čem je tedy problém? Máme znovu stavět hranice a ty lidi odstřelit?" uvedl německý sociálnědemokratický primátor.

Podle prosincového průzkumu agentury STEM čtyři pětiny Čechů a Češek vstřícnou německou politiku vůči uprchlíkům nechápou. Téměř tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že sousední země situaci nezvládne. "Na pozadí uprchlické krize se odhaluje kulturní rozdíl obou zemí. Ukazuje se, že je co vysvětlovat," uvedl šéf STEM Jan Hartl.

Vítací kultura

Podle vedoucího oddělení komunikace německé Spolkové centrály pro politické vzdělávání Daniela Krafta má Německo "vítací kulturu". "V některých regionech není ale tak rozvinutá a existuje masivní protestní hnutí. Atmosféra některých regionů na východě je srovnatelná s atmosférou v Česku," uvedl Kraft.

Centrála se snaží objasňovat příčiny krize. Využívá k tomu například i karikatur syrského kreslíře. Připravila dvacet tisíc výtisků německé ústavy v arabštině. Za tři dny byl náklad rozebraný. Děti ve školách mají k dispozici pestré plakáty s mávajícími postavami, na nichž je v několika jazycích - mezi nimi třeba v arabštině či urdu - napsáno "vítejte". Podle Krafta nejde jen o vzdělávání lidí, ale o jejich aktivizaci. "Rozhodující je, že něco udělám, že budu aktivní," podotkl Kraft.

Aktivně a solidárně se snaží situaci řešit podle svého primátora i Weiden. "Sociálně slabí si u nás mohou výhodněji koupit potraviny. Vidíme, jak se osmdesátiletá paní solidarizuje s uprchlíky. Podpora obyvatel je obrovská. Přitom uprchlíci většinou nerozumějí německy ani bahnhof (nádraží)," popsal Seggewis. České diskuse o hrozbě islámu weidenští prý příliš nechápou. "Pokud se lidé setkají, mluví spolu, pochopí se, tak se plno obav odbourá," míní primátor.

"Češi by měli dělat víc"

Nebezpečí by podle něj mohlo hrozit, kdyby příliv uprchlíků neustal a i v příštím roce dorazil do země milion běženců. Byl by to prý problém "logistický i lidský". Posílit by mohly populistické a radikální strany. V Česku se radikalizace a růstu vlivu nacionalistických stran obávají dvě třetiny dospělých.

Podle Seggewise není uprchlická krize český nebo německý problém, ale problém evropský. Je také nutné řešit ho společně. Primátor míní, že zátěž nyní nesou hlavně Německo, Švédsko, Benelux či Itálie a Rakousko. "Jsou u nás hlasy, že by Češi měli dělat víc," dodal primátor.

Připomněl, že už předválečné Československo po nástupu nacistů velké množství uprchlíků z Německa přijalo. "Nezapomněli jsme, jak nám Češi v letech 1933 až 1938 pomohli. Děkujeme za to," řekl Seggewis.