Občanům České republiky se občas s odkazem na situaci v zahraničí vytýká, že většinou nejsou ochotni se kvůli práci přestěhovat na jiné místo. Podobné argumenty ale nemají oporu ve skutečnosti - alespoň ne v Evropské unii. Čerstvá studie ukazuje, že mobilita není u evropských pracovníků příliš v oblibě.
Většinou raději volí dojíždění, i velmi daleké.
Třebaže si moderní ekonomika žádá od lidí větší mobilitu, většina obyvatel Evropy je založená usedle. Vyplývá to z reprezentativní studie, jejíž výsledky představili autoři koncem října v Bruselu.
Všude je to stejné
Počet Evropanů, kteří jsou kvůli práci ochotni změnit své bydliště, je malý. Studie se zaměřila na reprezentativní vzorek 7220 lidí v produktivním věku z Německa, Švýcarska, Francie, Polska a Španělska. Přes regionální a další rozdíly byl výsledek zkoumání ve všech zemích podobný.
Jen šestina pracujících v Evropě se považuje za mobilní, další třetina uvedla, že už se v životě jednou kvůli zaměstnání přestěhovala. Zbytek, tedy většina, mobilitu odmítá a zvažuje raději dojíždění. Tím se dosáhne kompromis mezi silnou vazbou na rodnou hroudu a důvěrně známé okolí a požadavky současného pracovního trhu.
Vyšší stupeň mobility lze podle studie vysledovat spíše u mladých mužů s akademickým vzděláním do třiceti let věku, kteří pracují u mezinárodních společností. Potřeba mobility se stále zvyšuje. Dnešní třicetiletí lidé s ní mají mnohem více zkušeností než padesátníci.
Mobilita, negativní pojem
Mobilita má v Evropě různé podoby. Z výše zmíněné mobilní šestiny dojíždí 41 procent každý den do práce nejméně dvě hodiny. Dalších 29 procent stráví častěji než 60krát za rok noc mimo domov kvůli služebním cestám, týdennímu dojíždění či sezonní práci. Asi 14 procent se uvnitř své země přestěhovalo tam, kde získalo práci a jen čtyři procenta se řadí do skupiny, jež za prací migruje za hranice, nebo je tam vyslána služebně.
Často se zapomíná, připomíná studie, která vznikla pod vedením odborníku z německé Mohučské univerzity (Universität Mainz), že mobilita je ambivalentní pojem s mnoha negativními dopady, hlavně v soukromé sféře.
Mobilita například často brání založení rodiny nebo zhoršuje rodinnou situaci. Pro čtvrtinu mobilních pracovníků je stěhování poslední možností k zajištění existence.
Výsledky studie, upozorňují autoři, jsou zřetelným podnětem pro politiku a hospodářství, aby se hledaly cesty, jak zvýšit připravenost pracovníků k mobilitě a současně minimalizovat její negativní dopady.
Foto: profimedia.cz
