Německá vláda oznámila, že se jí konečně podařilo shromáždit fondy na výstavbu dlouho odkládaného projektu na vybudování magnetické železnice Transrapid. K jásotu ale důvod není.
Rychlovlak by měl jezdit z centra bavorského Mnichova na místní letiště. Pokud k realizaci plánů na jeho vybudování tentokrát skutečně dojde, půjde o první evropské komerční využití magnetické železnice.
Projekt, jehož výše je ohadována na 1,85 miliard eur, byl mnohokrát odložen kvůli finančním problémům. Bavorská vláda ale včera oznámila, že již vyjednala potřebné financování a podepsala dohodu s Deutsche Bahn a průmyslovým konsorciem Transrapid, v níž dominuje společnost Siemens. Padesát milionů eur přislíbila podle serveru Spiegel Online Evropská unie. Datum zahájení provozu nicméně oznámeno nebylo.
Zdá se, že odstupující bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber využil příležitosti se ještě jednou pořádně blýsknout. Jeho nadšení ale hned mírnil spolkový ministr financí Peer Steinbrück, který varoval, že projekt bude zcela jistě dražší než plánovaných 1,85 miliardy eur. Tato částka podle něj vychází ze starých odhadů.
Celý projekt, který má být symbolem německého technologického rozvoje, zatím nepřestává provázet smůla. Nejzřetelněji se to projevilo v září 2006, kdy se vlak při testovací jízdě v severním Německu srazil s údržbářským vozem, což způsobilo smrt 23 osob.
O magnetické superželeznici se v Německu začalo sice mluvit již na konci 60. let, celý plán byl ale mnohokrát kvůli jeho nákladnosti a nejisté efektivnosti zastaven.
Až na počátku nového tisíciletí se zdálo, že se blýská na lepší časy. Konsorcium německých firem vyrobilo magnetickou železnici na čínskou zakázku a její světová komerční premiéra se konala poslední den roku 2002 v čínské Šanghaji. Mezi cestujícími byl čínský premiér Ču Žung-ťi a tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který s průmyslníky spřádal velké plány o celosvětových zakázkách.
Čína je ale převezla, když německé postupy výroby bezostyšně okopírovala a transrapid si nyní produkuje sama. Jeho jediná komerční linka na světě tak jezdí právě mezi šanghajským letištěm a obchodním centrem.
Namísto klasických kolejnic využívá transrapid vodicí magnety a funguje na bázi odpudivosti stejných pólů. Osy a kola vagonů nahrazují nosné magnety. Vlak dělí od "kolejí" 15 centimetrů. Na rozdíl od obyčejného vlaku nemá transrapid motor uvnitř lokomotivy, ale v dráze.
V kolejích se vytváří elektromagnetické pole, které s pomocí nosných magnetů žene soupravu kupředu. Čím je pole silnější, tím jede vlak rychleji. Maximální rychlost se pohybuje kolem pěti stovek kilometrů v hodině. Na 300 km/h je schopen transrapid zrychlit během pěti kilometrů.
To znamená, že díky své pohyblivosti může transrapid na středně dlouhých trasách konkurovat letadlu. Do rychlosti 250 km/h je také velmi tichý a okolí jeho dráhy nezamořují žádné zplodiny.
Na fotografiích: (1) Odstupující bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber s modelem transrapidu v Mnichově, 25. září, (2) Testovací dráha transrapidu v severním Německu, 24. května 2001.
Foto: AP
