Funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance se ujal bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. V čele NATO nahradil dánského expremiéra Anderse Fogha Rasmussena, který alianci vedl pět let. NATO čelí v současné době mnoha výzvám, k těm nejvážnějším patří konflikt na Ukrajině. Podle analytiků proto bude zajímavé sledovat, jaký postoj bude v tomto případě Stoltenberg zastávat.
Bývalý norský premiér je znám spíše jako mediátor, který se snaží najít konsensus. Liší se tak od svého předchůdce Rasmussena, jenž neváhal použít ostré výrazy, mimo jiné na adresu Moskvy, kterou Západ obviňuje z podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny a tedy z podněcování ukrajinské krize.
"Klid zbraní na Ukrajině nabízí příležitost, Rusko ale nadále udržuje možnosti, jak Ukrajinu rozvrátit. Rusko setrvává v rozporu s mezinárodním právem," řekl Stoltenberg na své první tiskové konferenci. Zároveň ale nabídl Moskvě olivovou ratolest, symbol míru. Prohlásil totiž, že nevidí žádný rozpor v budování konstruktivních vztahů s Ruskem a utváření silné aliance.
Šéf NATO rovněž ujistil, že článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle kterého se útok na jednoho člena NATO považuje za útok na všechny, je pro alianci klíčový. Pokud bude Turecko čelit napadení, dostane se mu kolektivní obrany, řekl Stoltenberg. Turecko hraničí se Sýrií a Irákem, kde v posledních měsících zaznamenali výrazné územní zisky radikálové z hnutí Islámský stát.
Některá západní média upozorňují na skutečnost, že Stoltenberg jako mladý sociální demokrat v 80. letech žádal, aby Norsko z NATO vystoupilo a skončilo rozdělení světa na dva znepřátelené bloky.
"Očekávám mnohem umírněnější jazyk, bude se snažit o otevřený dialog," tvrdí norský analytik Kristian Berg Harpviken. Občas útočný Rasmussenův styl se někdy nezamlouval mimo jiné Německu. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, i přesto, že nezpochybňuje vliv Moskvy na dění na Ukrajině, v srpnu prohlásil: "Některé věci, které v posledních týdnech přišly z Bruselu, z velitelství NATO, nebyly vždycky prospěšné."
Stoltenberg byl jednomyslně vybrán jako Rasmussenův nástupce v březnu. Výběr tehdy na dálku ocenil ruský prezident Vladimir Putin. "Máme velmi dobré vztahy, včetně těch soukromých," uvedl Putin v rozhovoru pro ruskou státní televizi o Stoltenbergovi. "Jde o velmi seriózní, zodpovědnou osobu. Uvidím, jak se naše vztahy budou rozvíjet v jeho nové pozici," dodal.
Rasmussen se po působení v čele Severoatlantické aliance začíná věnovat své poradenské firmě Rasmussen Global, kterou založil. Jak na svých internetových stránkách uvádí, může poskytnout poradenství v mnoha oblastech, například pokud jde o mezinárodní bezpečnost, transatlantické vztahy či Evropskou unii.
