Krátký projev generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, v němž vyzdvihl nasazení a odhodlání vojáků členských zemí, zahájil ve středu odpoledne summit Severoatlantické aliance. Po přeletu vrtulníků, mezi nimiž byly i dva české, se šéfové států a vlád 29 aliančních zemí odebrali do jednacího sálu v nové centrále NATO v Bruselu. Českou republiku na jednání zastupuje prezident Miloš Zeman.
Summit má demonstrovat trvající jednotu skoro sedmdesát let starého transatlantického spojenectví. Jeho úvod ale provází napjatá atmosféra poté, co americký prezident Donald Trump ani těsně před jednáním nepolevil ve své tvrdé kritice evropských spojenců, především Německa, a jejich nízkých výdajů na obranu.
Evropské země zastavily propad svých obranných výdajů, ukazují statistiky. Naprostá většina z nich ale zatím může jen představit plán, jak se do roku 2024 chtějí dostat na dvě procenta svého hrubého produktu, na čemž se dohodly v roce 2014 ve Walesu. Podle Trumpa by to bohaté země mohly a měly udělat rychleji.
Prezident Zeman by měl svým partnerům říci, že Česko svůj domácí úkol splnilo, on osobně že "nevynechal jedinou příležitost" tlačit české premiéry a ministry obrany do zvyšování obranných výdajů a že v tom hodlá pokračovat. Nový ministr obrany Lubomír Metnar v Bruselu není, na jednáních jej zastupuje náměstek, premiér Andrej Babiš dorazí na summit ve čtvrtek a hlavu státu vystřídá.
Zeman by také jako "silný podporovatel svobodného mezinárodního obchodu" mohl v diskusi poznamenat, že nesouhlasí s některými kroky americké administrativy, která nedávno uvalila cla na dovoz evropské oceli a hliníku a uvažuje o clech na dovoz evropských automobilů. Chápe ale motivaci těchto kroků a USA nejsou podle českého prezidenta pro Evropu hrozbou.
Šéfové států a vlád 29 členských států ve středu potvrdí změny velitelské struktury a vznik dvou nových logistických velitelství, odsouhlasí spuštění výcvikové mise v Iráku a další podporu partnerských zemí v boji s terorismem a oznámí začátek rozhovorů o vstupu Makedonie do aliance.
Summit by měl také potvrdit trvající jednotný přístup NATO k Rusku. Prezident Trump se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem setká v pondělí a podle generálního tajemníka NATO Stoltenberga není diskuse s Moskvou v době zvýšeného napětí špatnou věcí.
"Ruská hrozba"
Prezident Zeman by mohl partnerům v alianci podle dostupných informací sdělit, že podle jeho názoru připomíná stávající situace studenou válku, kdy je pro jedny Rusko odpovědné za všechno zlo světa a pro druhé naopak. Sousloví "ruská hrozba" by se podle něj mělo přestat opakovaně používat, neboť se jedná o prázdnou frázi.
Zapotřebí je smysluplná konverzace a vztah s Ruskem, což prý je těžké, ale možné, měl by říci aliančním partnerům český prezident. Zeman by měl na jednání NATO také uvést, že Západ by měl být citlivější k tomu, co mu Rusko říká, protože Rusové chtějí cítit, že jsou respektováni. Zeman by mohl prohlásit, že Rusku by respekt měl být dopřán "slovně a formálně", NATO by ale mělo zůstat tvrdé při prosazování vlastních zájmů.
Summit podle dostupných informací potvrdí dosavadní přístup k Rusku, domluvený po ruském postupu na Ukrajině a anexi Krymu v roce 2014. Aliance připomene svou posílenou přítomnost na východním křídle, uvede ale také, že nevyhledává konfrontaci a pro Rusko nepředstavuje hrozbu. Závěrečná deklarace, jejíž text předjednali diplomaté, ale také opět připomene, že po anexi Krymu se euroatlantické bezpečnostní prostředí stalo méně stabilním a předpověditelným. Deklarace by také měla odsoudit útok nervovou látkou v britském Salisbury a uvést, že státy NATO jsou solidární s britským hodnocením, že za útokem s velkou pravděpodobností stojí právě Ruská federace.
