Geert Wilders, nejznámější kritik islámu v Evropě, pracuje na nové, taktické alianci pravicových stran na starém kontinentě. Chce spojit síly s partajemi, které mají podobné smýšlení jako on. Wilders a spol. mají šanci slušně zabodovat při volbách do Evropského parlament (EP) roku 2014.
Pravicové strany v Evropské unii chtějí těsněji semknout své řady. Hlavním dirigentem při těchto snahách má být nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. Jeho politické uskupení, jehož jediným členem je, je už několik měsíců nejpopulárnější stranou v Nizozemí.
Kdyby se dnes konaly volby, Wilders by je vyhrál a získal by 28 křesel v dolní komoře parlamentu (Generální stavy).
Druhou příčku by obsadili socialisté z SP (24 křesel) a na třetí by se umístili liberálové z VVD (21 křesel), kteří sedí ve vládě a z jejichž řad pochází i premiér Mark Rutte.
Zájem o účast v alianci mají francouzská Národní fronta (FN), Švédští demokraté (SD), secesionisté z Vlámského zájmu (VB) či italská Liga severu (NL). Připomeňme, že to není tak dávno, co Wilders tvrdil, že o užší spolupráci třeba s FN nestojí.
Důvod je jasný. Ve francouzské Národní frontě není nouze o antisemitské tendence, přičemž Wilders se považuje za věrného přítele Izraele.
Co zmíněné strany spojuje, je jejich otevřená opozice vůči EU. Bruselský spolek zaujímá kvůli krizi eurozóny dalším unijním problémům v agendě těchto stran stále významnější místo.
Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty, v červnu prohlásila: "Všechny vlastenecké strany, jež bojují za svou identitu a suverenitu, se musejí ve volbách do europarlamentu semknout.
Frontman PVV Wilders připomíná nejen holandským voličům nízkou tříprocentní hranici, jíž je třeba ve volbách do EP překonat, a dále pak ohromné množství peněz, které se převádí do Řecka a Španělska. Pravicové strany by se proto podle něj měly stát "pěstí proti Evropě". Jednotlivé národní suverenity musejí mít přednost, což znamená i vystoupení z eurozóny a EU. Wilders předpovídá Evropě brzké politické zemětřesení.
Holanďanova internacionála
Plány na superskupinu nepřátelskou vůči EU spřádá holandský poslanec od letošního jara.
V červnu se sešel s vůdcem Švédských demokratů Jimmie Akessonem, se špičkami Vlámského zájmu, Filipem Dewinterem a Gerolfem Annemans.
V první půli července týdne jednal v Miláně s Robertem Maronim, předsedou Ligy severu. Že se ve svých ambicích nenechá sevřít domácí kazajkou, dal Wilders hlasitě najevo už před několika lety, když se pokoušel sjednotit síly kritizující islám v EU do mezinárodní aliance svobody.
Zdá se, že holandský politik změnil trochu pro takové uskupení kritéria. Ale i tak se neotevírá všem. Jak uvedl, nevítá rasistické strany, jako je třeba maďarský Jobbik. O účasti rakouských svobodomyslných (FPÖ) na Wildersem organizovaném spolku není zatím nic známo.
Šéf PVV se nedávno sešel z předsedkyní FN Marine Le Penovou, aby s ní probral svou panevropskou ideu. Smýšlíme stejně o 90 procentech věcí, možná více, konstatoval poté. Sama Le Penová má ale nyní velký problém poté, co Evropský parlament umožnil její trestní stíhání kvůli protiislámským výrokům z roku 2010.
To ovšem jen zvýšilo její popularitu u jejích domácích fandů - a nejen u nich.
Islámu mají plné zuby
V kritice islámu jsou Wilders a Le Penová jedna ruka. Nizozemec sice před zatím posledními volbami do parlamentu v Haagu v horlení proti mohamedánům dost polevil a soustředil se na jiná žhavá evropská a domácí témata, avšak kritiku islámu v EU úplně nezanedbává.
Svědčí o tom i výzkum, který čerstvě na jeho objednávku udělala renomovaný holandský institut Maurice de Hond. Jasně z něj vyplynulo, že většina Nizozemců zaujímá vůči muslimům a islámu velmi kritický postoj. Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) uvedly, že islámu v Nizozemí je už dost. Jen 26 procent Holanďanů si myslí, že islám jejich vlast obohatil. Zbytek tvrdí opak.
Většina, 55 procent respondentů, podporuje zákaz přistěhovalectví ze zemí, kde je hlavní vírou islám.
Celých 72 procent Nizozemců žádá, aby byl v ústavě zakotven zákaz šaríji v zemi, a 63 procent požaduje zákaz staveb nových mešit.
Za své nejnovější snahy sklízí však Wilders doma i kritiku. René Cuperus, sloupkař listu De Volkskrant, minulý týden konstatoval, že Wilders se definitivně zařadil do proudu evropského pravicového extremismu.
Nizozemský pravicový populismus tím podle Cuperuse ztratil svou nevinnost, pokud mu z ní vůbec ještě něco zůstalo.
