Právník radikála Anderse Breivika, který v Norsku zabil 76 lidí, předpokládá, že jeho klient je nepříčetný a že možná místo do vězení půjde do nemocnice. Útočník si Geira Lippestada sám vybral za obhájce, aniž tušil, že je členem Norské dělnické strany, proti níž útoky cílil.
Ostraha ve věznici na Breivika nepřetržitě dohlíží, protože má obavy, že se pokusí o sebevraždu. "Zadržený je vzhledem k možnosti, že by spáchal sebevraždu, pod neustálým dohledem," řekl v norské televizi TV2 mluvčí kriminální policie v Oslu Pål Hjort Kraby.
Otec zadrženého Jens Breivik, který žije jako penzista ve Francii, už prý nechce mít se synem nikdy žádný kontakt. "V těchto nejhorších hodinách svého života myslím na to, že si měl raději vzít život sám než zabít tolik jiných lidí," řekl televizi TV2. "Nemohu pochopit, jak někdo může něco takového udělat. Člověk, který to udělá, není normální," dodal. Breivikovi rodiče se rozešli v roce 1980 a otec syna naposledy viděl v roce 1995.
Lippestad popsal Breivika jako chladného člověka bez empatie. "Říká, že je mu líto, že to musel udělat. Věří, že je ve válce a že když jste ve válečném stavu, můžete dělat podobné věci," prohlásil advokát na tiskové konferenci. Dost prý hovoří o svém činu a vysvětluje své motivy a Lippestad soudí, že plánoval i další útoky.
Anketa:
Je podle vás norský zabiják zodpovědný za své činy?
Breivik údajně očekával, že zemře v akci, ani nečekal, že se dostane až na ostrov Utøya a nebude chycen hned po explozi bomby ve vládní čtvrti v Oslu. Údajně ani nemá informace, kolik si jeho útoky vyžádaly obětí. Kromě tří několikahodinových schůzek s advokátem a kontaktu s policisty je v izolaci.
"Počkejme na závěry lékařů"
Teď je podle obhájce potřeba počkat na lékařské závěry, aby bylo možné usuzovat na případnou Breivikovu nepříčetnost. Mnohé nasvědčuje tomu, že střelec není duševně zdráv, jeho chování a vystupování však Lippestad nechtěl příliš komentovat.
"Celý případ ukazuje na to, že není příčetný. Říká, že je ve válečném stavu, že západ Evropy nechápe jeho stanovisko a že za šest let to všichni pochopíme." Šest let má podle radikálových představ trvat válka, kterou on rozpoutal a v níž mají pokračovat další buňky.
"Snažím se spolupracovat s policií, nalézt odborníky, na kterých se shodneme, a doufám, že potom to bude možné provést a že bude vyšetření objektivní," dodal Lippestad. Pak až uvidí, zda založí obhajobu na duševním stavu obžalovaného. "Kdyby nešel do vězení, bude poslán do nemocnice." Pokud Breivik psychologické testy odmítne, vzdá se jeho obhajoby. To skutečně hrozí, protože obviněný je přesvědčen, že on je "jediný, kdo chápe pravdu", řekl obhájce agentuře Reuters. "Říká, že je mu to líto, že to musel udělat, ale že to bylo nezbytné." Jeho klient údajně neprojevuje žádné známky lítosti a působí jako velmi chladný člověk. Projevuje však nenávist vůči každému, kdo není extremista nebo kdo věří v demokracii.
Breivik obvinění z terorismu pokládá za nepodložená, protože prý jenom chce zachránit Evropu před "muslimskou kolonizací". Podle Lippestada je hrdý na to, že "zahájil válku" proti islámu, která prý bude trvat 60 let. "Vidí v sobě válečníka. Vnímá s jistou hrdostí, že tuto válku začal."
Pondělní první výslech Breivika byl podle advokáta neveřejný z obavy, že by jeho klient mohl vyslat signály možným dalším buňkám teroristů. Sám Breivik údajně tvrdí, že dvě spolupracující buňky jsou v Norsku a několik také v zahraničí.
Šokovaný advokát: Je nejvyšší čas na projev demokracie
Breivik se k oběma pátečním atentátům přiznal, ale obvinění z terorismu pokládá za nepodložená, protože prý jenom chce zachránit Evropu před "muslimskou kolonizací".
K případu se Lippestad dostal poněkud překvapivě, v sobotu ráno mu zavolala policie, že si ho Breivik vyžádal jako obhájce. "Byl jsem šokovaný, stejně jako většina lidí v Norsku, a moje první reakce byla, že to je příliš složité. Pak jsem to probral s rodinou a přáteli a řekli jsme si, že nyní je nejvyšší čas na projev demokracie," obhajuje své rozhodnutí právník. Přemýšlel prý deset, snad dvanáct hodin. "Řekl jsem si, že je potřeba podporovat demokracii, včetně práva na obhajobu."
Lippestad nemá potuchy, proč si střelec vybral právě jeho. Jako jediné pojítko se jeví, že pracovali na stejné adrese, nikdy se však nesetkali. Breivik podle všeho neví, že advokát je členem Norské dělnické strany, proti které mladík vedl útok.
Rozhodující zřejmě bylo, že Lippestad již obhajoval pravicového extremistu, jenž byl v roce 2002 odsouzen k 17 letům vězení za rasově motivovanou vraždu patnáctiletého Benjamina Hermansena, jehož otec byl Afričan.