Praskají domy
Strach z plynotřesení. Sever Nizozemí se soudí s naftaři
28.06.2015 07:30 Původní zpráva
Těžba zemního plynu udělala z části severu Nizozemí oblast sílících zemětřesení. Lidé se jich bojí už déle. A otřesy půdy stále sílí. Nyní začal ojedinělý soud, těžaře žaluje kvůli odškodnění asi sto tisíc lidí.
Už zase. Nejprve přichází jakési dunění a poté se ozve rána. Zadrnčí okna a chvějí se zdi. Někdy popraskají, zaklíní se dveře, padají střešní tašky, nahnou se komíny... O padajících věcech uvnitř ani nemluvě. Nejhorší situace je v městečku Loppersum, nikde na severovýchodě Nizozemí se nechvěje země tak často a silně jako právě tady.
Někteří se už bojí spát v domě. Třeba Dick Kleijer zvažuje, že bude se ženou trávit noci v dřevěném altánku na zahradě.
Ne všude je to tak dramatické, ale obavy mají všichni. A také jsou naštvaní. Odstěhovat se? Kdo by jejich poškozené a ohrožené nemovitosti koupil? V letech 2011 až 2013 tady zaznamenali 94 až 133 zemětřesení ročně. Nejsilnější měla "jen" 3,6 stupně na Richterově škále, nicméně prognózy varují, že bude hůře.
Otřesy půdy způsobuje místní těžba plynu v režii Nizozemské naftařské společnosti (NAM; Nederlandse Aardolie Maatschappij). Kdysi oslavovaný podnik, jenž oblasti přinesl peníze, se pro mnohé lidi stal červeným hadrem. I proto proti němu vytáhli k soudu.
Miliardy eur odškodného
Plynaře z NAM žaluje asi sto tisíc lidí a několik stavebních společností. Letitý konflikt tím získal nové rozměry. NAM, společný podnik s Schell a ExxonMobill, už před lety přiznal za poškozené i spadlé domy svou odpovědnost a mnohým zaplatil jejich opravu. To ale postiženým nestačí.
Skutečné škody jsou totiž větší než jen vyplnění prasklin maltou nebo podepření nakloněných zdí trámy. Domy ztrácejí na hodnotě a lidé jsou s nimi jako v pasti. Jde o miliardy eur, tvrdí právníci žalující strany či spíše žalujících stran. Jejich naděje na úspěch prý jsou velké.
Nedávná rozsáhlá studie ukázala, že jen opravit a stavebně zesílit potřebuje v těžební oblasti Groningenu, jedné z nizozemských provincií, zhruba 170 tisíc budov. Vyčíslené náklady na akci, která by trvala až 27 let, činí 30 miliard eur (asi 822 miliard Kč).
Nadšení i zoufalství
V roce 1959 objevili v Groningenu jedno z největších plynových polí na světě - 2800 miliard krychlových metrů. Groningenské plynové pole (lidově: Slochteren veld) se pro zemi, jež nyní spotřebuje na 40 miliard kubíků plynu ročně, stalo požehnáním.
S těžbou plynu začal NAM roku 1963 a rychle ho začal vyvážet. Už od roku 1951 těžili nizozemští naftaři doma plyn v provincii Drenthe, ale v mnohem menším objemu. Lidé žijící nad plynovým polem z něj finančně nemají nic. Už roku 1810 vydal Napoleon v oblasti Nizozemí zákon, podle kterého patří veškeré přírodní bohatství pod povrchem země státu.
První náznaky, že není něco v pořádku, se objevily roku 1986. Během následujících sedmi let zaznamenali seizmologové v Groningenu 24 menších zemětřesení do síly 2,8 Richtera.
Že by to nějak souviselo s plynem, naftaři i úřady zprvu odmítali. Tento postoje sice poměrně záhy změnili, ovšem současně začali obyvatele postižených oblastí uklidňovat, že není důvod ke znepokojení.
Případná zemětřesení, tvrdilo se tehdy též s odvoláním na americké experty, nepřekročí stupeň tři. Od roku 2000 se dokonce zdvojnásobila roční produkce plynu na 45 až 50 miliard kubíků ročně.
A po dvanácti letech to přišlo, první chvění půdy o síle 3,6 Richtera. Úřady poté zvýšily možnou nejvyšší intenzitu zemětřesení na 3,9 stupně. Leč někteří experti jsou výrazně pesimističtější.
Začnou se hroutit města?
Zemětřesení způsobuje propadání hlavně pískovcového podloží tam, kde se vytěží plyn. Smůlou Groningenských je, že surovina se dobývá v poměrně malé hloubce dvou až tří kilometrů. Běžná tektonická zemětřesení vznikají výrazně hlouběji. I relativně menší chvění blíže k povrchu tak může způsobovat škody.
Vláda nařídila objem těžby plynu v Groningenu snížit a letos v dubnu ji kolem Loppersumu téměř úplně zastavila. Plynu nyní zůstává pod zemí kolem 80 miliard kubíků.
Někteří experti teď varují, že zemětřesení vyšší čtvrtého stupně lze očekávat kdykoli. A nad stupeň pět prý přijde do roku 2029. Objevují se dokonce ještě děsivější vize, avšak ty Státní dozor nad doly (SopM) označuje za nesmyslné. Počet otřesů půdy ovšem stále stoupá a už teď je jasné, že neskončí ani desítky let poté, co se plyn přestane těžit.
Situaci mohou zhoršit i menší zlomy, jež hluboko v zemi existují. Spisky mnichů z Wittewierumu u Loppersumu popisují hrůzy způsobené zemětřeseními v letech 1225 a 1262. Živly tehdy zničily rovněž místní klášter Bloemhof.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.